+420 222 539 539
Po - Pá: 8 – 22 hod., So - Ne: 9 – 22 hod

Památky v okolí - Penzion Kamejk

  • Kamýcké prášení...

    Kamýcké prášení...

    Kamýk nad Vltavou, 26263

    (ve vzdálenosti 1,5 km od Penzion Kamejk)

    Kamýcké prášení aneb oprašování starých tradic se v roce 2008 bude konat opět na hradě, a to poslední víkend v srpnu. Podrobnosti v sezóně v Infocentru Kamýk.
  • Hrad Vrškamýk

    Hrad Vrškamýk

    Kamýk nad Vltavou, 26263

    (ve vzdálenosti 1,8 km od Penzion Kamejk)

    Rozsáhlé zříceniny kdysi významného královského hradu Kamýk, nazývaného také Vrškamýk nebo Hunec, stojí na nízkém návrší nad městečkem Kamýk nad Vltavou na Příbramsku ve Středočeském kraji. Kamýk byl typem hradu s plášťovou zdí a měl neobvykle pravidelný půdorys. Dochovaly se dosud vysoké nádvorní zdi hradního paláce se zbytky kaple a vstupní věže. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    Hrad založil král Václav I. v 1. polovině 13. století v místech staršího knížecího dvorce, který se připomíná již v roce 1186. Hrad býval správním centrem staré kamýcké žuly a mocenskou oporou posledních Přemyslovců. Ve 14. století vybírala hradní posádka clo z plavby po řece Vltavě. Po vybudování Karlštejna však ztratil význam a byl opuštěn. Zpustlý hradní objekt pak využívali loupeživí rytíři, kteří přepadali vltavské lodě.

  • Hrad Vysoký Chlumec

    Hrad Vysoký Chlumec

    Vysoký Chlumec, 26252

    (ve vzdálenosti 9,4 km od Penzion Kamejk)

    Hrad Vysoký Chlumec stojí na vrcholu výrazného částečně zalesněného kopce nad stejnojmennou obcí. Hrad si dodnes udržel charakter středověkého sídla a představuje nepravidelnou dvoupalácovou dispozici, obklopenou parkánem a hradbou. Ve zdech hlavního paláce jsou drobná gotická okénka a rekonstruovaná velká okna s kamennými kříži, krátká křídla zdobí psaníčková sgrafita. V zachované části východního křídla je kromě kaple i renesanční schodišťová věž s cibulovou bání. Dolní hrad spojuje s hradním jádrem hradba s gotickou bránou, v jihozápadním nároží je hranolová věž a obdélná budova z 15. století.

    Hrad založil v poslední čtvrtině 14. století oblíbenec krále Václava IV. Purkart z Janovic, jeho rodu pak hrad patřil asi do roku 1470. Od roku 1474 vlastnili hrad Lobkovicové, kteří ho postupně pozdně goticky a renesančně přestavěli, rozšířili a zdokonalili hradní opevnění. V 17. století přibyla arkáda s vestavěným schodištěm, spojující dvě krátká palácová křídla, a především vzniklo západní předhradí s mostem a barokní bránou. Po roce 1623 se za Polyxeny z Lobkovic stal Vysoký Chlumec střediskem celého kraje a také centrem tuhé rekatolizace. Hradní vězení tehdy naplnili četní evangelíci, kteří se odmítli vzdát své víry a nechtěli přestoupit na katolickou víru. V roce 1652 se zřítila část východního hradního křídla a do zbytků byla vestavěna kaple. Po 2. světové válce byl hrad zestátněn. V 70. a 80. letech minulého století probíhala nákladná rekonstrukce a poté byl hrad zpřístupněn veřejnosti. Po roce 1990 byl hrad v restituci vrácen dědicům původních majitelů.

    Dnes je hrad pro veřejnost uzavřen, protože současný majitel Martin Lobkowicz prohlídku hradu neumožňuje.

  • Kozí Hřbet

    Kozí Hřbet

    Praha, 25601

    (ve vzdálenosti 15,2 km od Penzion Kamejk)

    Kozí Hřeb, nebo také jen Hrádek, býval šlechtickým hradem. V současné době z něj zbývají pouhé zbytky hradeb, věže, brány a budovy. Pravděpodobným zakladatelem hradu byl Volkéř z Hrádku. První zmínka je z roku 1369, avšak archeologické nálezy zjistily, že hrad stál již ve 13. století. Hrad neuspěšně dobývali husité. Na přelomu 15. a 16. století hrad přestal být osídlen a zpustnul. Z hradu opravdu moc nezbylo, ale to málo co zbylo, stojí určitě za shlédnutí. První zmínka o hradu pochází až z roku 1369, archeologické nálezy však datují jeho vznik už do 13. století. Až do roku 1475 byl jeho majitelem rod rytířů Břekovců. V roce 1441 se hrad neúspěšně pokusila dobýt táborská vojska. Zřejmě za bojů Jiřího z Poděbrad se Zelenohorskou jednotou byl hrad v roce 1468 pobořen a poté opuštěn. V roce 1530 se hrad uvádí jako pustý. Malebná zřícenina hradu Kozí hřbet, nazývaného také Hrádek, stojí na úzké skalnaté šíji ostrohu obtékaného potokem Mastníkem u Slapské přehrady na Příbramsku ve Středočeském kraji. Na předhradí se nedochovaly žádné stopy zdiva, zřejmě zde stávala pouze dřevěná stavení. V hradním jádru se dochovaly zříceniny dvou brán, obytné věže a obdélné obytné budovy. Hradní zříceniny jsou volně přístupné. Dostupné pěšky, horské kolo Dostupné pěšky, horské kolo
  • Zámek Orlík

    Zámek Orlík

    Orlík nad Vltavou, 39807

    (ve vzdálenosti 16,0 km od Penzion Kamejk)

    Zámek Orlík se tyčí na skále nad Orlickým jezerem. Zámek se nachází na Písecku v Jihočeském kraji. Na zámku je téměř 150 místností včetně chodeb a přilehlých prostorů. Desetina z nich je upravena k prohlídkové trase. Interiér zámku je vybaven cenným nábytkem, obrazy, porcelánem, lustry, sbírkou zbraní, množstvím loveckých trofejí; sběratelé jistě ocení soubor vyznamenání a řádů, které získali předchozí majitelé za různé zásluhy. Návštěvníci mohou také částečně nahlédnout do soukromého křídla zámku, ve kterém je vše ponecháno tak, jak ho rodina v minulosti musela opustit. U zámku byl vybudován anglický park, ve kterém se nachází mnoho vzácných dřevin a také pseudogotická Schwarzenberská hrobka. Prohlídku zámku Orlík si lze zpříjemnit výletem lodí po hladině Orlické nádrže. Počátky původně gotického hradu sahají do 13. století, v té době byl významným opěrným bodem královské moci v jižních Čechách. Ve 14. století byl hrad rozšířen. V roce 1407 se majitelem hradu stal rod Zmrzlíků ze Svojšína. Na počátku 16. století postihl Orlík velký požár a po té ho koupil Kryštof ze Švamberka, který ho rozšířil a upravil na renesanční zámek. V roce 1623 se Orlík stal majetkem Eggenberků a od roku 1717 byli vlastníky Schwarzenberkové. Zámek byl reprezentačně upraven pro orlickou větev Schwarzenberků. V roce 1802 zámek vyhořel, brzy byl však opraven a ještě rozšířen. V letech 1849 – 1860 byl zámek ještě částečně regotizován. Roku 1948 byl zámek znárodněn, v roce 1992 byl pak Orlík v restituci vrácen dnešnímu majiteli Karlu VII. Schwarzenberku, který v té době působil jako kancléř u tehdejšího prezidenta Václava Havla.

  • Žďákovský most

    Žďákovský most

    Orlík nad Vltavou, 39807

    (ve vzdálenosti 16,1 km od Penzion Kamejk)

    Žďákovský most byl po dostavění nazýván technickým divem světa. Ve své době největší jednoobloukový ocelový most překlenul hladinu Orlické přehradní nádrže nedaleko Orlíka nad Vltavou a stal jednou ze stavebních dominant celého středního Povltaví.

    Žďákovský most, pojmenovaný podle nedaleké osady zatopené při napouštění Orlické přehradní nádrže, spojuje vltavské břehy u obce Orlíka nad Vltavou asi 15 km západně od Milevska. Jeho stavba byla zahájena současně se stavbou hráze Orlické přehrady v roce 1957 a trvala do roku 1965, kdy byl slavnostně předán do užívání. Na svou dobu má výjimečné parametry. Jeho délka je 540 m, hlavní oblouk o rozpětí 330 m podpírá konstrukci, po níž vede ve výšce 50 m nad hladinou jezera a 100 m nad bývalým dnem řeky silnice z Tábora (Brna) do Plzně. Celá mostní konstrukce působí dojmem mimořádně lehké stavby.

  • Zámek Dobříš

    Zámek Dobříš

    Zámek č.p. 1, Dobříš, 26301

    (ve vzdálenosti 16,9 km od Penzion Kamejk)

    Původní královský statek byl poprvé zmíněn 1252. Současná podoba rokokového zámku pochází z let 1745 – 1765. Na rozlehlou trojkřídlou patrovou budovu s mansardovými střechami navazuje udržovaný francouzský park. Nalezente zde ukázku rokokové zahradní architektury s řadou soch od Ignáce Františka Platzera. V zámku si můžete prohlédnout pokoje s výzdobou ve stylu pozdního baroka, rokoka a klasicismu. Výrazný je Zrcadlový sál s bohatou štukovou výzdobou a freskami od Jana P. Molitora. V areálu zámku se nachází městské muzeum s výstavou historických motocyklů, galerie JCM a zámecká restaurace. Zámek Dobříš nabízí celoroční prohlídky expozice a francouzské zahrady. Pořádají se tu i svatební obřady, slavnostní večery, koncerty.
  • Památník Romským obětem války

    Památník Romským obětem války

    Lety, 82779

    (ve vzdálenosti 17,9 km od Penzion Kamejk)

    Památník byl vystavěn v místě bývalého vězeňského hřbitova u cikánského tábora, do kterého byly za fašistické okupace násilně umístěny rodiny většiny českých Romů. Autorem památníku založeného v roce 1995 je akademický malíř Zdeněk Hůlka. Zpočátku tu byl pracovní a později sběrný tábor, který byl v srpnu 1942 změněn na tábor pro Romy. Táborem prošlo za dobu jeho existence od srpna 1942 do května 1943 více než 1300 Romů, z nichž více než čtvrtina nepřežila a je pochována v místech současného památníku a na hřbitově v Mirovicích. Vězni, kteří přežili, byli deportováni do vyhlazovacího tábora v Osvětimi.

  • Zámek Vojkov

    Zámek Vojkov

    Vojkov, 25754

    (ve vzdálenosti 18,2 km od Penzion Kamejk)

    Pěkný zámek stojí na západním okraji obce Vojkov na Benešovsku ve Středočeském kraji. Zámek je dvoupatrová dvoukřídlá stavba, z níž vystupuje rizalit se štíhlou polygonální věží zakončenou novogotickým cimbuřím. V zámeckém sklepení se dochovalo přízemí z původní tvrze včetně kleneb a portálku z let 1360 – 1380. Za zámkem je terasovitě řešený park.

    Na místě zámku stávala gotická tvrz z poloviny 14. století, která byla majetkem zemanského rodu Vlčků Vojkovských z Vojkova. V 16. století byla tvrz přestavěna na renesanční zámek. Od roku 1548 vlastnili zámek páni z Říčan, kteří o něj však přišli při pobělohorských konfiskacích. Poté se na krátký čas stal majitelem panství Albrecht z Valdštejna, později se majitelé často střídali. Ve 2. polovině 17. století zámek zpustl, byl však barokně obnoven. V 70. letech 19. století byl zámek zvýšen o jedno poschodí, rozšířen a zmodernizován v pozdně klasicistním stylu. Později byl zámek ještě upravován. V současné době slouží zámek jako domov důchodců.

  • Svatá Hora u Příbrami

    Svatá Hora u Příbrami

    Příbram, 26101

    (ve vzdálenosti 18,4 km od Penzion Kamejk)

    Mariánská bazilika na Svaté hoře u Příbrami patří k hlavním poutním místům v České republice. První mariánská kaple v těchto místech stála již v roce 1260. V 15. století tu stával malý kostelíček s věží a zvonem, kde byla uctívána nynější socha Panny Marie s Ježíškem. Prvním jejím ctitelem byl první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic.

    Soška Panny Marie pochází z roku 1348, je tmavá, vyřezaná z hruškového dřeva. Od dob baroka je oblékána jako královna do různých šatů v liturgických barvách. V roce 1732 byla slavnostně korunována se souhlasem tehdejšího papeže krásnými korunkami.

    Hlavní pouť "Korunovace" se koná každý rok o třetí neděli po Seslání ducha svatého. Poutní slavnosti jsou zde však od jara do konce podzimu každou neděli i sobotu.

    Nynější chrám byl postaven v letech 1660 až 1673 podle jednotného plánu architekta Carla Luraga. Stavba je pojata jako mariánský hrad: náměstí, vstupní brána, ambity se čtyřmi hlavními kaplemi a dalšími devíti oltáři, malé nádvoří a uprostřed vyvýšena svatyně Panny Marie Nanebevzaté. V ní je stříbrný oltář, bohatě zdobený svatostánek a nad ním stánek pro milostnou sošku Panny Marie.

    Z Příbrami vedou na Svatou Horu kryté schody 460 m dlouhé, postavené v roce 1730. Od roku 1990 je duchovní správa Svaté Hory opět svěřena kněžím kongregace Nejsvětějšího Vykupitele - redemptoristům.

  • Zámek Příbram

    Zámek Příbram

    Tyršova 106, Příbram, 26101

    (ve vzdálenosti 19,0 km od Penzion Kamejk)

    Zámek je pozoruhodnou památkou města Příbrami ve Středočeském kraji. Zámek je rozsáhlá dvoupatrová čtyřkřídlá budova kolem obdélného nádvoří. Z původního hradu se zachoval arkýř na východní straně zámeckého objektu. Na zámku je Galerie Františka Drtikola se stálou expozicí věnovanou životu a dílu tohoto významného fotografa a příbramského rodáka.

    Kolem poloviny 14. století nechal arcibiskup Arnošt z Pardubic postavit k ochraně stříbrných dolů menší hrad či tvrz. Na počátku 15. století získal hrad Zbyněk Zajíc z Hazmburka, který jej nechal nově opevnit. Na počátku husitských válek se hrad dostal do rukou příbramských husitů, později jej několikrát vyplenilo vojsko katolické šlechty. V roce 1576 byl hrad znovu vypleněn. Po roce 1670 jej arcibiskup F. M. Sobek z Bilenberka nechal opravit a přestavět na barokní zámek. V polovině 19. století byla zámecká budova adaptována pro potřeby báňského učiliště. V 80. letech minulého století byl zámek nově rekonstruován. Nyní slouží zámek kulturním účelům a sídlí zde také infocentrum a Muzeum Třetího odboje.

  • Kostel sv. Jakuba v Příbrami

    Kostel sv. Jakuba v Příbrami

    Příbram, 26101

    (ve vzdálenosti 19,0 km od Penzion Kamejk)

    Původně gotický kostel svatého Jakuba představuje pravděpodobně nejstarší architektonickou památku v Příbrami. Zrod kostela ve 13. století nám přibližuje například zajímavá listina datovaná k 6. červnu 1298. V 18. století došlo k zásadním barokním úpravám. Hlavní oltář je z roku 1750 a byl zhotoven z mramoru. Je prací Josefa Lauermanna a pochází z kláštera v Mariánské Týnici, po jehož zrušení v roce 1785 byl oltář přenesen do Příbrami. S ohledem na svoji výšku byl zapuštěn základem asi 4 m níže do původní gotické krypty. Z Mariánské Týnice pocházejí rovněž torza tepaných mříží a balustry, dva další oltáře se sochami cisterských světců a také kazatelna. K nejcennějším památkám se řadí i původní příbramská cínová křtitelnice z roku 1511. Současná podoba stavby pochází z roku 1869. Kostel tvoří dominantu náměstí T. G. Masaryka.

  • Kostel sv. Prokopa v Příbrami

    Kostel sv. Prokopa v Příbrami

    Příbram, 26101

    (ve vzdálenosti 20,1 km od Penzion Kamejk)

    Nejstarším církevním objektem na Březových Horách byla dřevěná Prokopská zvonice situovaná na vrcholu Březové hory, která zde stála již v 16. století. Velmi cennou památkou na tuto dobu je původní zvon z r. 1580, jenž je nyní v expozici Hornického muzea. Podnět k přestavbě této dřevěné zvonice v kamennou kapli dal hormistr Jiří Tomáš Pusch. Roku 1732 byla kaple dostavěna a v den sv. Prokopa, patrona horníků, v roce 1733 vysvěcena. Postupem let se však kaple byla malá s ohledem na množství havířů, kteří se v okolí usazovali. Roku 1835 byl proto nejprve ke kapli přistavěn dřevěný přístavek a pak v roce 1879 byla větší část staré kaple zbourána a byla v pseudorománském slohu vybudována současná stavba kostela. Kostel je jednolodní, s hranolovitou věží v západní části. Má obdélníkový presbytář. Hlavní oltář je portálový, sloupový s obrazem sv. Prokopa a barokními sochami sv. Vojtěcha a sv. Prokopa. Boční oltář sv. Barbory je rokokový, se soškami sv. Vojtěcha a sv. Jana Nepomuckého.

  • Sbor Mistra Jakoubka ze Stříbra v Příbrami

    Sbor Mistra Jakoubka ze Stříbra v Příbrami

    Příbram, 26101

    (ve vzdálenosti 20,2 km od Penzion Kamejk)

    Nejnovější církevní stavbou na Březových Horách (příbramská čtvrť) je sbor Církve československé husitské na paměť Mistra Jakoubka ze Stříbra. Kostel byl postaven v Prokopské ulici v roce 1936 podle návrhu architekta S. Vachaty. Objektu vévodí 30 m vysoká věž, která je zakončena drouramenným křížem. Na vrcholu věže je ochoz sloužící jako rozhledna. Do sboru se vstupuje mramorovým kolumbáriem, které osvětlují barevná okna s nápisy "Pokoj vám" a "Pravda vítězí" - autorem tohoto výtvarného řešení byl ak. sochař Václav Šára. Jeho dílem jsou i reliéfy u oltáře a sousoší s názvem "Práce" a "Svoboda" v rozích sboru. V kněžišti za oltářem najdeme na kamenech z březohorského dolu Vojtěch a z města Stříbra svítící dvouramenný kříž. Na bohoslužebném stole je svícen, jenž má podobu sepjatých rukou nad horou Říp a nápis: "Modlitba za vlast". Pod kůrem je druhé kolumbárium, zasklené. Je zde rovněž celoročně vystavený hornický betlém od místního havíře a hudebníka Emanuela Trnky. Bohoslužby se zde konají pravidelně v neděli v 9 hod.

  • Kostel sv. Vojtěcha v Příbrami

    Kostel sv. Vojtěcha v Příbrami

    Příbram, 26101

    (ve vzdálenosti 20,2 km od Penzion Kamejk)

    Kostel svatého Vojtěcha je nejvýznamnější stavbou na náměstí J. A. Alise v Příbrami VI - Březových Horách. Byl vybudován v letech 1887 – 1889 v novorenesančním slohu podle plánů renomovaného architekta B. Münzbergera. Kostel Sv.Vojtěcha má pilířové stejnolodí, obdélníkový presbytář s apsidou a vysokou hranolovitou věž. Okna se pyšní pseudorenesanční malbou od J. Z. Quasta, která představuje P. Marii Bolestnou. V průčelí kostela se nachází polychromovaný reliéf, který znázorňuje Ježíška držícího v rukou březovou větvičku – jako symbol Březových Hor a zdejších dolů. Chrám byl zasvěcen patronu horníků sv. Vojtěchu, což je patrné i na hlavním oltářním obraze. V levé lodi se vyjímá oltář P. Marie, v pravé oltář sv.Václava.

    Kostel patří do Římskokatolické farnosti a bohoslužby se zde konají pravidelně, pětkrát v týdnu (Po,St,Čt,Pá v 18 hod a v neděli v 9 hod).

  • Tvrz Hrochův Hrádek

    Tvrz Hrochův Hrádek

    Nestrašovice, 80485

    (ve vzdálenosti 20,5 km od Penzion Kamejk)

    Zřícenina gotické tvrze Hrochův Hrádek leží v těšné blízkosti železniční trati ze Zdic do Písku východně od Březnice. Hrochův Hrádek se nachází na Příbramsku ve Středočeském kraji. Do dnešních dnů se dochovala severní polovina třípatrové obytné věže. Po případných dalších objektech či hospodářském zázemí nezůstaly žádné stopy. Zříceniny tvrze jsou volně přístupné.

    Kdy přesně tvrz vznikla, není známo, zřejmě to bylo koncem 14. století. První dochovaná zmínka pochází až z roku 1475, tehdy byl však Hrochův Hrádek připomínán již jako pustý.

  • Zámek Hluboš

    Zámek Hluboš

    Hluboš 1, Hluboš, 26222

    (ve vzdálenosti 21,3 km od Penzion Kamejk)

    Zámek najdete na jižním úpatí Brd cca 10 km od Příbrami. Po roce 1990 vrátil stát zanedbaný zámek jeho původním majitelům, potomkům příbramského továrníka Josefa Kolaříka. V roce 1920 využíval zámek co by letní sídlo T.G. Masaryk. Jedna z expozic proto přibližuje život a dílo tohoto prvního československého prezidenta a jeho rodiny. Můžeme si zde prohlédnout bývalou Masarykovu pracovnu a salonek jeho manželky. Za prohlídku stojí velký koncertní sál doplněný dvěma zachovalými krby a lovecký salonek s expozicí o historii myslivosti. V horním křídle zámku je přístupný apartmán s malou jídelnou, společenským salonem a ložnicí. Patřil poslednímu majiteli zámku Josefu Kolaříkovi. Na jedné z chodeb je instalována Heraldická expozice “Úvod do světa erbů“, další expozice je o historii hlubošského parku, který byl okolo roku 1800 jednou z nejstarších botanických zahrad v Čechách. V areálu zámku probíhá po celý rok bohatý kulturní program. Je využíván i filmaři (seriál Pojišťovna štěstí).
  • Zámek Nadějkov

    Zámek Nadějkov

    Nadějkov, 39852

    (ve vzdálenosti 21,7 km od Penzion Kamejk)

    Zámek se nachází v obci Nadějkov na Písecku v Jihočeském kraji. Zámek je protáhlá patrová budova s krátkými bočními křídly, které vybíhají do dvora, a mansardovou střechou. Zahradní průčelí se dvěma vjezdy má bohatě zdobenou fasádu, v jeho ose vyrůstá z hřebene střechy hranolová věž s cibulovitou bání a lucernou. Zámek není veřejnosti přístupný.

    Již ve 14. století zde stála tvrz, jejíž majitelé se často střídali. Koncem 16. století byla tvrz renesančně upravena a ve 2. polovině 18. století za Antonína Ferdinanda Feuersteina byla přestavěna na klasicistní zámek. Ve 2. polovině minulého století byl zámecký objekt upraven pro školské účely. V současné době je zámek soukromým majetkem a probíhá jeho rekonstrukce.

  • Klášter Milevsko

    Klášter Milevsko

    Milevsko, 39901

    (ve vzdálenosti 22,4 km od Penzion Kamejk)

    První zmínka o klášteru Milevsko se datuje do roku 1184. V této době se zde začala budovat největší jihočeská románská stavba - premonstrátský klášter. Poslední stavební úpravy kláštera byly dokončeny ve 14. století. Klášter je unikátní a velmi stará a vzácnou budova. Areál kláštera je jednou z našich nejznámějších kulturních památek. Dnes je v areálu kláštera umístěno muzeum Milevska se stálou expozicí.

  • Zámek Vrchotovy Janovice

    Zámek Vrchotovy Janovice

    Vrchotovy Janovice, 25753

    (ve vzdálenosti 22,8 km od Penzion Kamejk)

    Zámek se rozkládá v okrese Benešov ve Středočeském kraji a je již 40 let součástí Národního muzea. Dříve zde stávala kamenná gotická tvrz, která byla postupně přestavena na renesanční zámek. Dnešní podobu dostal zámek 19. století, kdy byl proměněn do dnešní novogotické podoby. Muzeum nabízí stálé expozice: Společnost v Čechách 19. století, expozici českého zvonařství a jiné.

  • Hrad Zvíkov

    Hrad Zvíkov

    Písek, 80145

    (ve vzdálenosti 22,9 km od Penzion Kamejk)

    Nad soutokem Vltavy a Otavy, na místě, kde měli Keltové své sídliště, stojí dnes velkolepá stavba raně gotického hradu. Hrad byl postaven za vlády Přemysla Otakara II. Postupně se zde vystřídalo několik šlechtických rodů, mezi kterými byli Rožmberkové a Švamberkové. Později byl hrad částečně přestavěn v renesančním stylu. Prohlídková trasa v areálu královského paláce je volná, bez průvodce, zaměřená na mimořádně kvalitní architekturu s náznakově instalovanými prostorami Rytířského sálu, přípravny jídel, Svatební síně, atd. Volně je přístupná i kaple sv. Václava s nástěnnými malbami z 80. let 15. století a oltářem Mistra zvíkovského Oplakávání.
  • Zámeček Vysoká u Příbrami

    Zámeček Vysoká u Příbrami

    Vysoká u Příbramě, 80513

    (ve vzdálenosti 23,3 km od Penzion Kamejk)

    Novorenesanční zámeček s rozsáhlým parkem a jezírky nechal postavit v roce 1878 JUDr Václav Kounic. Majitel zámku byl švagrem Antonína Dvořáka, proto není tedy divu, že zde hudební skladatel pobýval. V roce 1884 koupil od Kounice nedaleko stojící vilu Rusalka, přestavěnou z někdejšího ovčína. Tvořil zde až do své smrti. Nejnovější zámecká expozice z roku 1994 seznamuje návštěvníky s osobnostmi majitelů zámku, rozsáhlejší část informuje o životě a díle Antonína Dvořáka. Nechybí zde koncertní síň a knihovna, pro pořádání krátkodobých výstav byla otevřena ve sklepních prostorách Galerii Václava Kounice (květen 2001). V přilehlém parku si můžeme prohlédnout Dvořákův pomník, odhalený v roce 1962.

  • Zámek Čimelice

    Zámek Čimelice

    Čimelice, 39804

    (ve vzdálenosti 23,9 km od Penzion Kamejk)

    Zámek stojí na severozápadním okraji obce Čimelice na Písecku v Jihočeském kraji. Zámek je trojkřídlá patrová budova s arkádovým vestibulem a mansardovou střechou. Zámecké fasády člení pilastry. Zámeckému interiéru dominuje hlavní sál, vyzdobený figurálními nástěnnými malbami z roku 1760, a 2 rokokové sály s tapetovanou chinoiserií. Na zámek navazuje park.

    Zámek nechali postavit v letech 1728 – 1730 majitelé čimelického panství Bissingenové. Barokní zámek s kaplí byl vybudován podle projektu architekta A. Canevalleho. Při úpravách po požáru v roce 1767 byl zámek rozšířen o věžičky postranních křídel. V roce 1778 zdědili zámek Vratislavové z Mitrovic, kteří nechali v roce 1819 nově upravit zámecké fasády. Od roku 1840 patřil zámek Schwarzenberkům. V letech 1951 – 1982 zde byla umístěna střední průmyslová škola filmová. V roce 1993 byl zámek v restituci vrácen Karlu Schwarzenberkovi. Do roku 2001 zde sídlila Nadace současného umění, nyní je však prázdný a nevyužitý.

  • Zámek Březnice

    Zámek Březnice

    Březnice, 26272

    (ve vzdálenosti 24,0 km od Penzion Kamejk)

    Renesanční zámek Březnice leží ve stejnojmenné obci, západně od vodní nádrže Orlík. Vznikl z původního hradu ze 13. století. Ten v 15. století rozšířili potomci Petra Zmrzlíka ze Svojšína a v polovině 16. století byl přestavěn na renesanční zámek. Naleznete zde expozice zahrnující nábytek z 18. 19. století, historické zbraně, brnění, hodiny, porcelán a mnoho dalších.
  • Kamenný most v Březnici

    Kamenný most v Březnici

    Březnice, 26272

    (ve vzdálenosti 24,1 km od Penzion Kamejk)

    Kamenný silniční most přes říčku Vlčavu (Skalici) se nachází mezi historickým jádrem města Březnice a zámeckým areálem. Celková délka mostu činí 34,4 metru a šířka 8,5 metru. Most je kamenný, tříobloukový, na východní straně s dlouhou nájezdní rampou. Tři segmentové oblouky mají rozpětí 10,1 až 10,2 metru. Oblouky, pilíře a parapety jsou vyzděné z opracovaných kvádrů a cvikly jsou z kyklopského zdiva. Na obou koncích mostu jsou na hranolových pilířích čtyři pískovcové sochy - Ukřižování, Panny Marie Bolestné, sv. Dismase a sv.Jana Nepomuckého. Most byl postaven roku 1899 na místě staršího objektu. Stavbu připomíná bronzová deska s datováním, která je osazená na jeho západním konci. Sochy jsou (mimo sochy sv.Jana Nepomuckého) barokní, z let 1748-1750. Starší březnický kamenný most sice mohl být barokní, ale stejně tak mohl vzniknout až roku 1812, jak nasvědčuje datování na jediné mladší plastice - soše sv. Jana Nepomuckého. Ostatní sochy totiž původně nemusely být umístěné na mostě (na své současné místo byly osazeny až roku 1901).

  • Kostel sv. Františka a Ignáce v Březnici

    Kostel sv. Františka a Ignáce v Březnici

    Březnice, 26272

    (ve vzdálenosti 24,2 km od Penzion Kamejk)

    Kostel sv. Františka a Ignáce na náměstí v Březnici je raně barokní. Postavil jej v letech 1642-50 Carlo Lurago, a to včetně přilehlé jezuitské koleje. Jednolodní stavba má boční kaple s emporami v patře a odsazený, trojboce zakončený presbytář. Nad vchodem do kostela sv. Ignáce v Březnici byl vymalován obraz proti sobě stojícího šlechtického páru. Muž s knírkem v tmavém šatu drží v jedné ruce listinu a v druhé klíče a jeho ruce se opírají o stůl. Je to Přibík Jeníšek a naproti němu stojí jeho manželka Ludmila, taktéž oděna černě. Také její ruka spočívá na stole a svírá růži. K obrazu patří tato legenda: Když Lokšané prchali po bělohorské bitvě před pomstou Ferdinanda II. ze země, zakopali pod růžovým keřem v březnickém zámeckém parku poklad. Doufali, že se budou moci brzy na svůj zámek vrátit a s pokladem se opět shledají. Uložili jej pod růžový keř. Avšak Lokšanům již nikdy majetek navrácen nebyl, po konfiskaci připadl Přibíkovi Jeníškovi, který byl krutým a bezohledným pánem. Mezi lidem se začalo povídat, že Přibík našel ukrytý poklad, a proto si mohl dovolit nákladně přestavět zámek a založit klášter a kostel. Když se po čase nad kostelním vchodem objevil obraz Jeníška s klíčem a jeho choti s růží, nebylo v Březnici nikoho, kdo by byl pochyboval o pravdivosti této pověsti.

  • Tyrolský dům

    Tyrolský dům

    Květov, 82778

    (ve vzdálenosti 24,7 km od Penzion Kamejk)

    Lovecký zámeček, původně založený pro chov černé zvěře, nechal postavit v letech 1810 – 1814 Karel Schwarzenberk. V roce 1880 byl zámek rozšířen o užitkové přístavby, jako kuchyni, konírny aj. Půvabný lovecký zámeček Tyrolský dům stojí uprostřed nádherné Rukávečské obory poblíž Milevska. Zámeček Tyrolský dům se nachází na Písecku v Jihočeském kraji. Zámeček je stylové dřevěné alpské stavení v tyrolském slohu s vyřezávanými štíty, arkýři a pavlačí. U zámečku stojí dřevěná lesní kaple sv. Huberta, která byla vybudována v roce 1903. Poblíž je i secesní pohřebiště loveckých psů. Zámeček není veřejnosti přístupný.

  • Skalka u Mníšku pod Brdy

    Skalka u Mníšku pod Brdy

    Mníšek pod Brdy, 25210

    (ve vzdálenosti 26,4 km od Penzion Kamejk)

    Na návrší Skalka severně od Mníškem pod Brdy je poutní místo s kostelíkem sv. Maří Magdaleny od K. Dienzenhofera z let 1692-1693, nově dostavěným barokním klášteříkem františkánů se špitálem, objektem poustevny z 18. stol. a obnovenými kapličkami křížové cesty z r. 1672. Od kostelíka je krásný výhled na město Mníšek pod Brdy i daleko do kraje. Z Mníšku vede na Skalku stejnojmenná naučná stezka i zelená turistická značka.

  • Zámek Osov

    Zámek Osov

    Osov, 26725

    (ve vzdálenosti 26,4 km od Penzion Kamejk)

    Barokní zámek stojí na severním okraji obce Osov na Berounsku ve Středočeském kraji. Zámek je poměrně rozsáhlá trojkřídlá budova s polopatrem, k hlavnímu průčelí je přistavěný novodobý balkón. Na zahradním průčelí je hezký vstupní portál. K zámku vedou staré malebné aleje. Zámek ani park nejsou veřejnosti přístupné.

    Původní vladycká tvrz se připomíná v roce 1504, její majitelé se často střídali. Jan Adolf Kounic nechal starou a již nevyhovující tvrz zbořit a na jejím místě v letech 1728 – 1735 postavit barokní zámek. Současně založil v sousedství zámku i poměrně rozsáhlý francouzský park. V roce 1840 zdědili panství Schwarzenberkové, kteří park změnili na anglický. V posledních desetiletích byl na zámku domov důchodců, nyní je soukromým majetkem, zatím je zámek prázdný a nevyužitý.

  • Kostel sv. Jana Křtitele v Osově

    Kostel sv. Jana Křtitele v Osově

    Osov, 26725

    (ve vzdálenosti 26,6 km od Penzion Kamejk)

    Jednolodní barokní chrám sv. Jana Křtitele stojí naproti zámku, na okraji obce Osov u Hostomic. Byl postaven mezi lety 1734-1738 podle návrhů B. Scottiho a A. Luraga. Průčelí dominuje vstupní portál se štítem a sdruženými pilastry, na bocích lodě najdete niky se sochami od F. Weisse, velmi cenné jsou také fresky v interiéru od mistra de Risiho.

  • Zámek Rožmitál pod Třemšínem

    Zámek Rožmitál pod Třemšínem

    Rožmitál pod Třemšínem, 26242

    (ve vzdálenosti 29,1 km od Penzion Kamejk)

    Rozsáhlý zámek se nachází ve městě Rožmitál pod Třemšínem na Příbramsku ve Středočeském kraji. Zámek je trojkřídlá budova. Z původního hradu se dochovala hranolová věž se vstupní bránou, která má na třech stranách arkýře na krakorcích a zbytek okna s pozdně gotickým ostěním. Z nádvoří vede zadní brána na most k rybníku. Zámek není veřejnosti přístupný.

    Po roce 1250 nechal Oldřich z rodu Buziců postavit gotický hrad. Oldřich byl zakladatelem slavného rodu pánů Lvů z Rožmitálu, kteří pak hrad vlastnili až do poloviny 16. století. Rožmitálské panství poté koupil Florián Gryspek z Gryspachu. Jeho rod však pro účast na stavovském povstání o celý svůj majetek přišel, panství pak až do poloviny minulého století drželo pražské arcibiskupství. Za Zdeňka Lva z Rožmitálu a především za Gryspeků byl gotický hrad postupně přestavěn na renesanční zámek, který byl později po několika požárech dále upravován. V poslední době prochází zámek postupnou rekonstrukcí.

  • Hrad Křikava

    Hrad Křikava

    Uzenice, 83382

    (ve vzdálenosti 29,4 km od Penzion Kamejk)

    Zřícenina hradu Křikava stojí na prudkém zalesněném ostrohu nad Černívským rybníkem naproti vsi Černívsko na Strakonicku v Jihočeském kraji. Hrad obdélného půdorysu uzavírala na všech stranách hradba, k jejíž vnější straně byl na jihu připojen obdélný palác. Hradním jádrem byla velká hranolová obytná věž (donjon). V severozápadním nároží stála další stavba se vstupní šíjí. Dochovaly se dosud asi 3 metry vysoké zříceniny věže, části zdiva hradby a dalších hradních objektů. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    Hrad se připomíná v letech 1345 a 1367, kdy byl majetkem pánů z Dornštejna. Pak hrad vlastnil Jindřich Kolman z Křikavy, který jej však v roce 1418 prodal, nedlouho poté byl hrad opuštěn. Koncem 15. století se hrad připomíná již jako pustý.

  • Kožlí

    Kožlí

    Praha, 25601

    (ve vzdálenosti 29,5 km od Penzion Kamejk)

    Hrad byl postaven na ostrohu nad soutokem Tuzemského a Janovického potoka pány z Kožlí a první doložené zmínky o něm jsou z roku 1318. Kožlí byl hrad šlechtický. Pravděpodobně jde o jeden z prvních hradů u nás. Jeho dvoupalcová dispozice nejspíše počítala s přestavbou hradu na zámek. Během poděbradských válek hrad zpustl.Jeho romantická poloho láká a lákala nejednoho spisovatele a malíře. Karel Hynek Mácha si jej nakreslil do svého deníku. Z hradu je možné vidět už pouhe zbytky, ale díky jeho romantickému umístění si k němu najdou cestu turisté i dnes.

  • Železniční viadukt Žampach

    Železniční viadukt Žampach

    Praha, 25401

    (ve vzdálenosti 30,6 km od Penzion Kamejk)

    Kamenný most na Žampachu je dle některých zdrojů nejvyšší kamenný železniční most v České republice, podle jiných pramenů dokonce v Evropě. Technické parametry: výška - od nejvyššího místa mostovky ke dnu strže Kocour - 41,73 m, délka je 109 m. Most má sedm oblouků. Je postaven ze žuly.Most se stavěl v letech 1897 - 1899. První vlak tudy projel 1. května 1900. Pracovali na něm dělníci z celé Evropy, zejména Italové. Most nikdy nebyl opravován, přestože přes něj denně projede okolo třiceti vlaků. Pod viaduktem se můžete projít kdykoli anebo se po něm projet "Posázavským pacifikem".
  • Zřícenina hradu Borotín

    Zřícenina hradu Borotín

    Borotín, 39135

    (ve vzdálenosti 30,6 km od Penzion Kamejk)

    Zřícenina hradu se nachází na skalnatém ostrohu nad rybníkem u obce Borotín, asi 11 km severozápadně od Tábora. Hrad nechal postavit Vítek z Landštejna na počátku 14. století. Obléhali jej i Husité, ale dobýt se jim ho nepodařilo. Na začátku 17. století byla majitelkou hradu Polyxena z Lobkovic. Po mnoha válkách poničený hrad zpustl a zachovalo se z něj několik mohutných zdí, díky, kterým má i dodnes monumentální podobu.

  • Zřícenina Valdek

    Zřícenina Valdek

    Jince, 26223

    (ve vzdálenosti 30,7 km od Penzion Kamejk)

    Zřícenina gotického hradu se nachází na významném ostrohu v okrese Příbram. Hrad byl založen v druhé polovině 13. století rodem Buziců. Střídali se zde často méně majetní majitelé. Od roku 1623 se uvádí jako pustý.

  • Podolský most

    Podolský most

    Temešvár, 82798

    (ve vzdálenosti 31,4 km od Penzion Kamejk)

    Součástí silničního spojení mezi Táborem a Pískem je obloukový most, který překlenul Vltavu nedaleko obce Podolí asi 10 km východně od Písku. Do doby jeho postavení zabezpečoval spojení obou břehů Vltavy řetězový most z první poloviny 19. století, který byl po dokončení nového rozebrán a znovu postaven přes řeku Lužnici u Stádlce. Stavba nového mostu, jehož projekt získal na výstavě v Lutychu v roce 1939 Velkou cenu, byla zahájena v témže roce a trvala až do roku 1942. Železobetonový most, dlouhý 510 m, překlenul celé údolí Vltavy mezi obcemi Temešvár a Podolí. Hlavní mostní pole je podepřeno obloukem o rozporu 150 m. Vozovka vede po mostní konstrukci ve výšce 65 m nad údolím.

  • Hrad Týnec nad Sázavou

    Hrad Týnec nad Sázavou

    Týnec nad Sázavou, 25741

    (ve vzdálenosti 31,8 km od Penzion Kamejk)

    Románský hrad, ležící asi 10 kilometrů od Benešova, plnil především pevnostní funkci. K románské rotundě z 12. století byl přistavěn, pravděpodobně Přemyslovci, okolo roku 1200, hrad, který byl ve 14. století rozšířen a v 15. století k němu postaveno větší opevnění. V roce 1654 zachvátil hrad požár. Po té hrad prodělal obsáhlé opravy. Dnes můžete uvnitř vidět stálou galerii a hradní věž je též zpřístupněná.
  • Zámek Dobřichovice

    Zámek Dobřichovice

    Dobřichovice, 25229

    (ve vzdálenosti 31,8 km od Penzion Kamejk)

    Zámek stojí na levém břehu řeky Berounky v obci Dobřichovice ve Středočeském kraji. Zámek je patrová trojkřídlá budova s hranolovou věží a kaplí v západním křídle. Zámecký areál je uzavřen ohradní zdí se dvěma bránami. V kapli se zachovalo původní barokní zařízení. Z původní tvrze se dochovalo opevnění na severní straně. Zámek není veřejnosti přístupný.

    Původní tvrz rozbořili Švédové za třicetileté války, křižovníci pak na jejím místě v roce 1676 vybudovali jednoduchý zámek s kaplí. V 1. polovině 18. století zámek vyhořel, následná oprava se pak protáhla až do roku 1779, kdy byla také postavena věž. V současnosti je zámek opět majetkem křižovníků, kteří jej postupně rekonstruují.

  • Zámek Konopiště

    Zámek Konopiště

    Praha, 25601

    (ve vzdálenosti 32,2 km od Penzion Kamejk)

    Předchůdce dnešního zámku, hrad Konopiště, vznikl na konci 13. století, kdy byl oporou pražského biskupa Tobiáše z Bechyně. Šternberkům patřil od roku 1327, kteří zde krátce věznili krále Václav IV. Za husitských válek stál hrad na protitáborské straně. Od r. 1590 měnilo Konopiště často majitele a ke špatnému přispělo i vyplenění Švédy za třicetileté války. V 18. století zde byly provedeny rozsáhlé změny, jimiž se z hradu stal pohodlný zámek. Na úpravách se podíleli architekt F.M. Kaňka i sochař M. B. Braun. V roce 1887 koupil zámek budoucí následník rakouského trůnu, František Ferdinand d`Este.

    Zámecké místnosti byly vybaveny muzeálními sbírkami, jejichž základ pochází z dědictví Františka Ferdinanda po modenském vévodovi. Následník zde také shromáždil velké množství uměleckých sbírek a loveckých trofejí. Od r. 1918 patří zámek státu. V prostorách barokní zahrady byla vybudována tzv. Růžová zahrada se skleníky.

  • Kaple sv. Václava v Lázních

    Kaple sv. Václava v Lázních

    Praha, 25401

    (ve vzdálenosti 32,8 km od Penzion Kamejk)

    V okrajové části města Jílové u Prahy, zvané Lázně, stojí kaplička sv. Václava, u které vytéká pramen, podle staré pověsti s léčebnými schopnostmi. Nad pramenem byla vystavěna kaplička ze dřeva, později zděná, dole klenutá a nahoře upravená jako kostelíček. Kaple není běžně přístupná. Přístupná pouze během Dnů evropského dědictví a kulturní akce Svatováclavské léto.
  • Štola sv. Josefa

    Štola sv. Josefa

    Praha, 25401

    (ve vzdálenosti 32,9 km od Penzion Kamejk)

    Objekt se nenachází přímo ve městě, ale v Dolním Studeném. Štola sv. Josefa je jedním z mnoha důlních děl významné části jílovského zlatonosného revíru - Kocourském žilném pásmu. Celková délka dosud známých chodeb je 280 m (z toho přístupno je 200 m).
  • Kostel sv. Vojtěcha Jílové u Prahy

    Kostel sv. Vojtěcha Jílové u Prahy

    Praha, 25401

    (ve vzdálenosti 33,1 km od Penzion Kamejk)

    Je nejstarší budovou ve městě a byl vystavěn na místě dřevěného kostelíka v 1. polovině 13. století . V průběhu 17. a 18. století byl kostel několikrát opravován a barokizován. K jižnímu boku byla přistavěna kaple sv. Anny. Zajímavostí kostela je, že věž stojí mezi kněžištěm a lodí. Díky této architektonické zajímavosti a krásnému gotickému oltáři zde v roce 1983 natáčel režisér Miloš Forman několik scén pro film Amadeus. Prohlídka kostela je možná po předchozím objednání v Informačním centru.
  • Radnice a šatlava v Jílovém u Prahy

    Radnice a šatlava v Jílovém u Prahy

    Praha, 25401

    (ve vzdálenosti 33,2 km od Penzion Kamejk)

    V Jílovém u Prahy stála radnice už v době pozdně gotické. Po požáru pozdější renesanční radnice v roce 1636 byli měšťané dlouho bez budovy městské samosprávy. V roce 1724 stála již radnice v nynější podobě. V roce 1854 přistavěla obec k věži vedlejší budovu a v roce 1855 vězení. Prohlídka radnice i šatlavy je možná pouze po předchozím objednání v Informačním centru.
  • Hrad Zbořený Kostelec

    Hrad Zbořený Kostelec

    Zbořený Kostelec 105, Týnec nad Sázavou, 25741

    (ve vzdálenosti 33,5 km od Penzion Kamejk)

    Zřícenina královského hradu v přírodní rezervaci nad řekou Sázavou. Počátky jeho dějin nejsou doloženy, avšak s prvními písemnými záznamy se setkáváme již od roku 1280. V současnosti se na řadě koná řada kulturních akcí, jejichž seznam naleznete přímo na webých stránkách této památky níže.

  • Zámek Stádlec

    Zámek Stádlec

    Stádlec, 39162

    (ve vzdálenosti 33,6 km od Penzion Kamejk)

    Renesanční zámek se nachází ve vsi Stádlec na Táborsku v Jihočeském kraji. Zámek je patrová čtyřkřídlá budova kolem čtvercového dvora, s vjezdem v ose pozdně barokního průčelí. Z jeho středu vyrůstá hranolová hodinová věž s bání, která je po stranách doplněna volutovými štíty. Zámecké stěny člení ornamenty, v nádvoří jsou na dvou krátkých protilehlých stranách přízemní arkády. Na zámku strávil poslední léta svého života a také zde v roce 1941 zemřel geniální vynálezce František Křižík.

    Na místě starší tvrze Vítů ze Rzavého byl kolem roku 1560 vybudován renesanční zámek. Začátkem 18. století přibyla zámecká kaple Bolestné P. Marie, později proměněná ve farní kostel. V letech 1830 – 1840 byl zámek pozdně barokně upraven. V roce 1953 bylo na zámku zřízeno odborné učiliště a domov mládeže.

  • Zámek Hořovice

    Zámek Hořovice

    Vrbnovská 2/22, Hořovice, 26801

    (ve vzdálenosti 33,6 km od Penzion Kamejk)

    Podle údajů v zemských deskách zámek vznikl někdy po smrti Bernarda Ignáce Martinice (1865), poté co v roce 1690 získal panství Jan František z Vrbna (nejvyšší kancléř království českého a rytíř řádu zlatého rouna). Původně barokní stavba z počátku 18. stol. Po roce 1737 rozšířen půdorys do tvaru písmene H.
  • Hrad Karlštejn

    Hrad Karlštejn

    Státní Hrad Karlštejn, Karlštejn 172, Karlštejn, 26718

    (ve vzdálenosti 33,7 km od Penzion Kamejk)

    Vrcholně gotický hrad založený v roce 1348 zaujímá mezi českými hrady zcela výjimečné postavení. Byl vybudován českým králem a římským císařem Karlem IV, jako místo pro uložení královských pokladů, především sbírek svatých relikvií a říšských korunovačních klenotů. Vlastníkem hradu je Česká republika, správcem Národní památkový ústav - územní odborné pracoviště Střední Čechy. 1. Prohlídková trasa zahrnuje historické interiéry Císařského paláce a spodních podlaží Mariánské věže s cenným vybavením ze 14. - 19. století. (Dvořenínská síň, Rytířský sál s kaplí sv. Mikuláše, Děkanství, Královská ložnice, Audienční a Hodovní síň, Sál předků, Pokladnice Klenotnice, bývalé hradní vězení. (Zde nutná rezervace pro skupiny nad 10 osob) 1. prohlídková trasa pouze s průvodcem, délka 50 minut, max. 55 osob, nutnost rezervace času prohlídky hradu pro skupiny s více jak 10 osobami2. prohlídková trasa prochází Mariánskou a Velkou věží a nabízí ke zhlédnutí Kostel Panny Marie, Kapli sv. Kateřiny, bývalou Sakristii, visutý věžní most, Lapidárium, Hradní obrazárnu, Knihovnu s expozicí poslední přestavby hradu a Kapli sv. Kříže. (Zde nutná rezervace pro každého návštěvníka)2. prohlídková trasa pouze s průvodcem, délka 70 minut, max. 12 osob, nutnost rezervace času prohlídky pro každého návštěvníka.
  • Zámek Čížová

    Zámek Čížová

    Čížová, 39831

    (ve vzdálenosti 33,8 km od Penzion Kamejk)

    Renesanční zámek se nachází ve vsi Čížová na Písecku v Jihočeském kraji. Zámek je patrový dvoukřídlý objekt s pozdně renesančním portálem, nad kterým jsou znaky Dejmů a Kateřiny ze Sudic. Zámek není veřejnosti přístupný.

    V roce 1560 vybudovali Dejmové ze Stříteže tvrz, kterou později vlastnili Lorečtí ze Lkouše. V roce 1629 byla tvrz upravena na pozdně renesanční zámek. V 18. století byl zámecký areál doplněn o barokní kapli.

  • Zřícenina Karlík

    Zřícenina Karlík

    Karlík, 82907

    (ve vzdálenosti 34,1 km od Penzion Kamejk)

    Zřícenina hradu Karlík stojí na zalesněném ostrohu nad Karlickým údolím ve Středočeském kraji. Podle pověsti hrad sloužil k nocování ženských návštěv Karlštejna, protože podle nařízení císaře Karla IV. nesměly žádné ženy zůstat na Karlštejna přes noc. Dochovaly se pouze zbytky základových zdí a příkop. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    Hrad založil v roce 1358 císař Karel IV. V roce 1422 dobyli Karlík husité, poté zpustl a byl ponechán svému osudu.

  • Kostel sv. Anny v Benešově

    Kostel sv. Anny v Benešově

    Praha, 25601

    (ve vzdálenosti 34,6 km od Penzion Kamejk)

    Kostel sv. Anny je dominantou Masarykova náměstí v Benešově a také jedním ze symbolů města. Barokní kostel sv. Anny s kolejí piaristů byl postaven podle projektu Giovanniho Battisty Alliprandiho v letech 1705 – 1715 (svěcen byl v roce 1710). Vystavět ho dal hrabě Karel Přehořovský z Kvasejovic a Jan Josef z Vrbty.

    V Benešově byla založena jedna z prvních středních škol řádu piaristů, která se stala centrem kultury a vzdělanosti celého kraje. V koleji byla umístěna velká knihovna, refektář a místnosti pro ubytování učitelů i studentů. V areálu je ambit a rajský dvůr se slunečními hodinami. V chodbě chrámu je instalována expozice působení piaristického řádu.

  • Tvrz Buzice

    Tvrz Buzice

    Buzice, 83308

    (ve vzdálenosti 34,6 km od Penzion Kamejk)

    Tvrz byla založena ve druhé polovině 14 století. Vzhledem ke své velikosti byla často nazývána hradem. V 16. století byla přestavěna obytná křídla na východě a jihu. Již koncem první poloviny 16. století byla opuštěna a je uváděna jako pustá. V jihovýchodní části jsou dodnes dobře dochovány zbytky hradního příkopu a valů.

  • Kostel sv. Voršily v Újezdci

    Kostel sv. Voršily v Újezdci

    Bělčice, 38743

    (ve vzdálenosti 34,6 km od Penzion Kamejk)

    Kostel sv. Voršily v Újezdci u Blatné byl postaven v letech 1240 až 1250. Kostel je v přechodném románsko-gotickém slohu. Jde o jednoduchý jenolodní venkovský kostelík s téměř čtvercovým presbytářem a hranolovou věží na severozápadě. Interiér kostela je převážně barokní.

  • Kostel sv. Markéty ve Zvoli

    Kostel sv. Markéty ve Zvoli

    Praha, 25245

    (ve vzdálenosti 34,6 km od Penzion Kamejk)

    Kostel sv. Markéty je daleko viditelnou dominantou obce Zvole. Nachází se na ostrohu nad řekou Vltavou, nad Vodním dílem Vrané. Zvole je na území Přírodního parku Střed Čech, východně od obce Vrané nad Vltavou a severozápadně od Jílového u Prahy.

    Kostel je postaven na místě staršího gotického kostela, barokně přestavěného a zbořeného roku 1882. Nový kostel byl dokončen pravděpodobně v roce 1894. Je pseudogotický a byl postaven podle návrhu Josefa Mockera. Kostel Svaté Markéty je jednolodní, obdélný, s mnohoúhelně ukončeným presbytářem a s věží v západním průčelí. Presbytář byl sklenut křížovou žebrovou klenbou, zbytek plochostropý. Zařízení je soudobé s přestavbou. Na hlavním oltáři je obraz Sv. Markéty od F.Sequense a kopie Zbraslavské madony od Zikmunda Rudla.

  • Příběnice - zřícenina hradu

    Příběnice - zřícenina hradu

    Malšice, 39175

    (ve vzdálenosti 34,7 km od Penzion Kamejk)

    Zřícenina je situována do záhybu řeky Lužnice. Leží asi 8 km jihozápadně od Tábora. Hrad byl postaven již v první polovině 13. století. Rozšířen byl pak ve století 14. Roku 1420 byl dobyt Husity. Po uzavření míru husitů se Zikmundem byl hrad po dohodě zbourán. Na protějším vrchu leží hrad Příběničky, se kterým společně tvořili jednu z největších pevností u nás.

  • Kostel sv. Mikuláše v Benešově

    Kostel sv. Mikuláše v Benešově

    Praha, 25601

    (ve vzdálenosti 34,9 km od Penzion Kamejk)

    Kostel Svatého Mikuláše stojí na kopci na severovýchodě města Benešova. Jde o raně gotický kostel ze 13. století, který však nebyl dokončený podle původních plánů. Po požárech v letech 1420 a 1648 byl opakovaně přestavován. V interiéru se dochovala velmi cenná barokní výzdoba. Na jižní straně se dochoval goticky profilovaný portál, který je členěný sloupky. Na barokním hlavním oltáři je obraz madony na dřevě (kolem r. 1500). Na stěnách najdete cyklus výjevů ze života sv. Klimenta. U kostela je městský hřbitov, dosud používaný. Při kostele je zvonice.

  • Zámek Chotoviny

    Zámek Chotoviny

    Na Nádvoří 1, Chotoviny, 39137

    (ve vzdálenosti 35,0 km od Penzion Kamejk)

    Nově zpřístupněný zámek v Chotovinách byl vystavěn v letech 1770 - 1780 hrabětem Migazzim. Od roku 1806 patří rodině Nádherných, v letech 1873 - 1875 byl přestavěn do novorenesanční podoby. K zámku patří rozlehlá zahrada a unikátní přírodně krajinářský park, dendrologicky nejcennější v Jižních Čechách. Během prohlídky zámku si návštěvníci prohlédnou 10 sálů a salonků.

  • Stádlecký most

    Stádlecký most

    Stádlec, 39162

    (ve vzdálenosti 35,3 km od Penzion Kamejk)

    Jediný dochovaný empírový most v Čechách ční nad řekou Lužnicí mezi obcemi Stádlec a Dobřejice. Most postavil Vojtěch Lann podle návrhu B. Schnirchema a Ing. Gassnera v letech 1847-8. Na mostě je doprava omezena pro vozidla s maximální šířkou 2 metry.
  • Zámek Tetín

    Zámek Tetín

    Tetín, 80271

    (ve vzdálenosti 36,3 km od Penzion Kamejk)

    Barokní zámek, který je součástí rozlehlého hospodářského dvora, se nachází ve vsi Tetín na Berounsku ve Středočeském kraji. Zámek je obdélná patrová stavba s průčelím obráceným do návsi a se středním rizalitem zakončeným trojúhelníkovým štítem.

    Ve 2. polovině 18. století vznikl barokní zámeček, v jehož držení se vystřídala řada rodů, v 19. století patřil vlastenecky smýšlející rodině Vojáčků, za kterých zámek navštěvovala řada významných osobností politického a kulturního života. Po roce 1990 byl zámecký objekt v restituci vrácen potomkům posledních majitelů – rodině Důrasů. V současné době zde hospodaří zemědělský velkostatek Tetín.

  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Blatné

    Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Blatné

    Blatná, 38801

    (ve vzdálenosti 36,5 km od Penzion Kamejk)

    Nejznámější dominantou jihočeské Blatné je bezesporu hrad a zámek, ale za návštěvu stojí také kostel zasvěcený Panně Marii, který zde nechal mezi lety 1290-1300 vybudovat Bavor ze Strakonic. Gotický chrám volně navázal na starší románskou svatyni, která dnes tvoří jeho sakristii. Pozdně gotický presbytář byl přistavěn v 15. století a kolem roku 1515 byla hlavní loď sklenuta čtyřmi páry polí unikátní sklípkové klenby.

    Zařízení kostela je téměř výhradně rokokové, z druhé poloviny 18. století, ale největšími klenoty mobiliáře jsou pozdně gotická socha Madony a krucifix pod vítězným obloukem z doby kolem roku 1520.

  • Hrad Tetín

    Hrad Tetín

    Tetín, 80271

    (ve vzdálenosti 36,5 km od Penzion Kamejk)

    Zřícenina hradu Tetín stojí na skalnatém ostrohu nad řekou Berounkou. Zřícenina hradu Tetín se nachází na Berounsku ve Středočeském kraji. Do dnešních dnů se z hradu dochovala pouze jeho severozápadní část, kde můžeme vidět spodní část věžovité brány, zbytky zdiva hradního paláce a hluboký příčný příkop. Z hradiště je překrásný výhled do údolí řeky Berounky a na blízké vápencové skály. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    V 9. století zde vzniklo slovanské hradiště. V roce 921 se připomíná knížecí dvorec, na kterém byla úkladně zavražděna kněžna Ludmila. V 11. a 12. století sídlili na dvorci knížecí úředníci spravující Tetínský kraj. Zaniklý dvorec nahradil v polovině 13. století středověký královský hrad, který nechal kolem roku 1288 významně přestavět král Václav II. Hrad býval sídlem královského lovčího, později zřejmě i přemyslovských levobočků. Za Karla IV. byl hrad připojen ke karlštejnskému panství, což bylo asi příčinou jeho brzkého zániku. V roce 1422 vypálili hrad husité, poté již nebyl obnoven a zůstal zříceninou. V 19. století byla větší část hradu zlikvidována při těžbě vápence v Tetínské rokli.

  • Zámek Blatná

    Zámek Blatná

    Blatná, 38801

    (ve vzdálenosti 36,7 km od Penzion Kamejk)

    Zámek se nachází 95 km jižně od Prahy a je umístěn uprostřed tamních bažin. První zmínka o zámku je z roku 1235. Nejvýznamnější dobou pro hrad je 15. století kdy zde sídlil rod Lvů z Rožmitálu. Z přilehlé obory byl ve 20. století udělán anglický park, který je celoročně přístupný návštěvníkům.

  • Zřícenina kláštera Minoritů

    Zřícenina kláštera Minoritů

    Praha, 25601

    (ve vzdálenosti 36,9 km od Penzion Kamejk)

    Minoritský klášter založil v letech 1243 - 1247 staroboleslavský probošt Tobiáš z Benešova (+1261), jeden ze synů Beneše z Benešova, jenž je považován za prvního doloženého předka zdejšího rodu. Klášter byl vypálen husity v roce 1420. Archeologický výzkum z roku 1941 se soustředil na bezprostřední okolí závěru presbytáře klášterního kostela, pocházejícího z poslední třetiny 14. století. Severně od stávajícího presbytáře byly odkryty základy původního kostela ze 13. století, sakristie a vedle ní schody, západně od nich pak nejspíše kapitulní síň.

  • Kostel sv. Petra a Pavla v Poříčí

    Kostel sv. Petra a Pavla v Poříčí

    Poříčí nad Sázavou, 25721

    (ve vzdálenosti 37,1 km od Penzion Kamejk)

    Kostel sv. Petra a Pavla vás určitě zaujme svým vzhledem a siluetou už při průjezdu obcí. Zajímavostí je hranatá věž se zdvojenými románskými okénky. Hřbitov u kostela je zarostlý a neudržovaný, což je u dominanty obce jistě škoda. Kostel je přístupný v době bohoslužby.

  • Zřícenina kaple u Bubovic

    Zřícenina kaple u Bubovic

    Bubovice, 80231

    (ve vzdálenosti 37,2 km od Penzion Kamejk)

    Zřícenina kaple sv. Vojtěcha stojí na mírném návrší severně od jádra obce Bubovice. Okolo kaple je plocha porostlá keři i velký lán pole. Dnes z kaple stojí pouze severovýchodní zeď o vnější délce zhruba 83 cm a o výšce zhruba 6,5 m. Z ní pod rozdílnými tupými úhly vybíhají zbytky dalších obvodových zdí, obrácených k severu a východu. Na východě je zbytek zdi vybíhající pod vnitřním úhlem 110-120 stupňů, dlouhý zhruba 150 cm, na severu pak vybíhá zeď pod vnitřním úhlem 150 stupňů, v délce 150 cm. V ose severní strany jsou zachovány špalety oken s kapsami po vylámaném kamenném ostění a výšce parapetu od dnešního terénu 320 cm. Na výběžcích bočních zdí se dochovala vždy jedna špaleta okna o stejné výši parapetu, ale blíže přisazeného ke koutu zdiva, než okno východní. Zdivo zříceniny je vyzděno z lomové opuky, zcela zbavené omítek. Ve středu půdorysu roste stará hrušeň.

  • Poutní místo Klokoty

    Poutní místo Klokoty

    Tábor, 39001

    (ve vzdálenosti 37,2 km od Penzion Kamejk)

    Klokoty jsou dnes předměstí města Tábora. Leží na jeho západním okraji asi 2 km od centra vysoko nad údolím řeky Lužnice. Poutní kostel Panny Marie a klášter v Klokotech vznikly na místě bývalého gotického farního kostela, který je vzpomínán již ve 13. století. Ojedinělý barokní komplex pochází z let 1701 - 1730. Kostel stojí na lichoběžníkovém nádvoří, které je obklopeno otevřenými ambity, čtyřmi polygonálními kaplemi a budovou bývalé rezidence. Jednolodní chrám Panny Marie má trojboce uzavřený presbytář a dvě boční kaple. Presbytář a kaple jsou sklenuty vysokými kopulemi, loď má plochý strop. Vybavení kostela je převážně barokní z 18. století. Hlavní oltář pochází z roku 1743 a je ze zlaceného stříbra.

  • Hradiště a keltské oppidum Závist

    Hradiště a keltské oppidum Závist

    Praha, 14000

    (ve vzdálenosti 37,3 km od Penzion Kamejk)

    Hradiště Závist je největším keltským oppidem - městem v Čechách a od roku 1989 Národní kulturní památkou. Pozůstatky hradiště najdeme v jižní části Prahy, na pravém břehu řeky Vltavy a naproti Zbraslavi. Hradiště se skládá ze dvou částí a to vrchu Hradiště a Šancí, jež jsou odděleny Břežanským údolím. Po hradišti byl vyznačen prohlídkový okruh. Oblast hradiště byla osídlena již od doby bronzové. První keltové se tu usídlili v první polovině 6. století př.n.l. a v těchto místech pobývali do počátku 1. století př.n.l. Nejstarší osídlení a opevnění bylo na návrší. Opevnění tvořily tak zvané vlčí jámy, příkop vylámaný ve skále a palisáda. Pak bylo hradiště na dvěstě let opuštěno, než přišli další keltové. V jihozápadní části podhradí vybudovali dubovou palisádu a opevnění posílili. V polovině 2. století př.n.l. bylo hradiště postaveno znovu od základů. Vzniklo dokonalejší a větší oppidum. Hradbu tvořily strmé sypané valy a na jejich vrchu byla palisáda a s protějším kopcem Šance tvořily jeden ochranný štít. Největší rozlohu 118 ha mělo oppidum ve 2. století př.n.l. V 1. století bylo oppidum napadeno a obsazeno germánskými válečníky. Germánské obyvatelstvo tu sice žilo, ale sídlo ztrácelo svůj význam. Byly tu objeveny stopy i po osídlení slovany v 7. století. Jako poslední důkaz o osídlení zdejšího hradiště je slovanské pohřebiště z první poloviny 10. století. Oppidum bývalo významným obchodním, řemeslným a obranným střediskem keltů. Při archeologickém průzkumu byly objeveny pozůstatky tkalcovského stavu, kovářské dílny, kuchyňské keramiky a zbytky skla. V oppidu byla postavena akropole s vlastním opevněním, což byla luxusnější část města. Bylo tu postaveno několik kamenných staveb a ve středu akropole stála keltská svatyně. Úbočí kopce bylo rozděleno terasami s obytnými domy a dílnami řemeslníků.
  • Dobronice

    Dobronice

    Bechyně, 39165

    (ve vzdálenosti 37,5 km od Penzion Kamejk)

    Zřícenina se tyčí nad řekou Lužnicí u obce Dobronice u Bechyně 6 km od Bechyně. Hrad byl založen v první polovině 14. století, v polovině 15. století byl rozšířen a v 16. století k němu byly přistavěny obytné domy a kaple. Na konci 18. století se začalo s jeho bouráním a až na přelomu 19. a 20. století se hrad zajistil a opravil.

  • Gotický most v Písku

    Gotický most v Písku

    Písek, 39701

    (ve vzdálenosti 37,6 km od Penzion Kamejk)

    Nejstarší most v České republice sloužil především jako obchodní stezka spojující Rakousko, Německo a Česko. Byl postaven na sklonku 13. století a je bohatě vyzdoben pískovcovými sochami z 18. století. Most je dlouhý téměř 110 metrů, široký 6,25 a je vystavěn na 6 mohutných pilířích.
  • Písecká radnice

    Písecká radnice

    Písek, 39701

    (ve vzdálenosti 37,7 km od Penzion Kamejk)

    Na západní straně Velkého náměstí v Písku stojí barokní budova radnice z let 1737-64. Jejími autory byli V. Jermář, A. Müller a F. Fanner. Bohatě zdobenému průčelí vévodí dvě vysoké hranolové věže s ciferníky na všech stěnách a středový tympanon s plastikou městského znaku. Na atice jsou posazeny původní alegorické sochy spravedlnosti, trpělivosti a síly od L. Hubera. Původní podloubí bylo zrušeno v polovině 19. století. Budova je dnes sídlem městského úřadu.

  • Písecký hrad

    Písecký hrad

    Písek, 39701

    (ve vzdálenosti 37,7 km od Penzion Kamejk)

    Písecký hrad stojící u břehu řeky Otavy, je významnou památkou českého raně gotického stavitelství. Hrad byl vystavěn v 1. polovině 13. století a společně s dalšími stavbami byl zapojen do západní části městského opevnění. Nebyl tradičním výšinným hradem, ale sloužil jako rezidence při návštěvách panovníků. Do dnešní doby zůstalo zachováno jen západní křídlo s původním královským palácem. Ostatní objekty byly zbourány a nahrazeny stavbami novými. V interiéru hradu se v Rytířském sále dochovaly cenné pozdně gotické malby. Dnes v objektu sídlí Prácheňské muzeum.
  • Kostel Povýšení sv. Kříže v Písku

    Kostel Povýšení sv. Kříže v Písku

    Písek, 39701

    (ve vzdálenosti 37,9 km od Penzion Kamejk)

    Kostel Povýšení sv. Kříže na jižním okraji Velkého náměstí připomíná bývalý dominikánský klášter, založený v Písku již ve 13. století. Mniši však byli v roce 1419 shozeni Husity ze skály a klášter byl srovnán se zemí.  Klášter i kostel byly obnoveny v roce 1636 a o pět let později přibyla i věž. Po opětovném zrušení kláštera Josefem II. byl konvent přestavěn a využíván jako věznice a soud. Kostel, ale zůstal zachován a v 19. století byla jeho věž dovýšena do současné podoby.

    Obvodové zdivo presbytáře je snad původní gotické, ale návštěvníky zaujme určitě především východní průčelí se sgrafity a nádherným renesančním štítem. Vybavení kostela je převážně barokní, z 1. poloviny 18. století. Pod dlažbou se nacházejí dvě krypty.

  • Kostel Proměnění Páně v Táboře

    Kostel Proměnění Páně v Táboře

    Tábor, 39001

    (ve vzdálenosti 37,9 km od Penzion Kamejk)

    Roku 1440 byla na vrchu Tábor na severozápadním okraji dnešního Žižkova náměstí započata stavba děkanského kostela Proměnění Páně. Na presbytář navázala stavba lodi, která byla do roku 1512 rozšířena v trojlodí. Ještě před rokem 1600 byly vytvořeny krásné obloučkové štíty na všech stěnách a cca o sto let později přebudoval Giovanni de Capauli kostelní věž  v pozdně renesančním slohu s barokní cibulovou střechou s lucernou. Trojboce uzavřený presbytář je sklenut složitou sklípkovou klenbou, hlavní loď pak žebrovou klenbou síťovou.

    Z vybavení kostela stojí za zmínku určitě rokokové boční oltáře, varhany a kazatelna, cínová křitelnice z konce 15. století a obraz Proměnění Panny Marie na hoře Tábor od B. Kamarýta v sakristii.

  • Táborská radnice

    Táborská radnice

    Tábor, 39001

    (ve vzdálenosti 37,9 km od Penzion Kamejk)

    Radnice patří mezi nejvýznamnější pozdně gotické památky v ČR. Vyrostla na místě tří měšťanských domů kolem roku 1521 pod taktovkou architekta Wendela Roskopfa. Radnice byla později barokně upravena, avšak architekt Josef Niklas na konci 19. století dal radnici opět pozdně gotickou podobu.
  • Žižkovo náměstí

    Žižkovo náměstí

    Tábor, 39001

    (ve vzdálenosti 38,0 km od Penzion Kamejk)

    V nejvyšším bodě náměstí se nachází gotický chrám, který náměstí dominuje. Dále zde je pozdně gotická radnice, v níž je umístěna expozice Husitského muzea a ještě několik významných historických staveb. Uprostřed stojí Žižkova renesanční kašna s pomníkem. Pod náměstím se nachází labyrint středověkých podzemních chodeb přístupný veřejnosti.
  • Kostel Narození Panny Marie v Písku

    Kostel Narození Panny Marie v Písku

    Písek, 39701

    (ve vzdálenosti 38,0 km od Penzion Kamejk)

    Současně s městem a hradem byl před rokem 1254 v Písku založen děkanský kostel Narození Panny Marie. Původní raně gotické svatyni vévodily v západním průčelí dvě stejné věže, ale jižní byla koncem 15. století navýšena do dnešní sedmdesátimetrové podoby. Po požáru roku 1555 vznikly při obnově kostela renesanční obloučkové štíty na severní lodi a mezi lety 1741-1743 byla z jihu připojena barokní kaple sv. Jana Nepomuckého. Koncem století 19. pak proběhla celková rekonstrukce kostela v pseudogotickém stylu. Z toho období pochází také převážná část mobiliáře. Interiér je sklenut původní křížovou klenbou, vnitřní stěny jsou zdobeny gotickými malbami "Snímání z kříže", "Kristus Trpitel", "Ukřižování" a "Madona s Kristem".

  • Tvrz Mrač

    Tvrz Mrač

    Poříčí nad Sázavou, 80005

    (ve vzdálenosti 38,0 km od Penzion Kamejk)

    V Mrači existovala celkem tři feudální sídla. Nejstarší tvrz, ze které se dochovalo (v lese na návrší nedaleko mladší tvrze) pouze tvrziště, vznikla ve druhé polovině 13. století, druhá tvrz, která je velmi zachovalá a ve které se dosud bydlí, vznikla na konci 14. století a dále zde najdeme zámek, který byl postaven před rokem 1709. Barokní zámek však záhy zpustl-již kolem roku 1727. Dnes v areálu nalezneme: tvrziště v lese, zachovanou tvrz, zbytky zámku nedaleko tvrze. Aktivitám spojeným se pozůstatky areálu věnuje Skupina historického šermu MRAČTÍ

  • Bechyňská brána a vyhlídková věž Kotnov

    Bechyňská brána a vyhlídková věž Kotnov

    Žižkovo náměstí 1, Tábor, 39001

    (ve vzdálenosti 38,0 km od Penzion Kamejk)

    Věž je dominantou nejstarší architektonické památky v Táboře. Hrad byl založen pravděpodobně v druhé polovině 13. století, avšak první zmínky jsou až z roku 1370. Roku 1532 zasáhl hrad rozsáhlý požár a ten ztratil na svém významu a sloužil již jen převážně k hospodářským účelům. Na počátku 17. století se z hradu stal pivovar. Na začátku 20. století byl z části zbourán, aby se na jeho místě mohly vystavět průmyslové stavby. K věži přiléhá hradní brána, která zůstala od svého postavení v roce 1420 téměř v původním stavu.
  • Písecké městské opevnění

    Písecké městské opevnění

    Písek, 39701

    (ve vzdálenosti 38,0 km od Penzion Kamejk)

    Ačkoliv se do dnešní doby dochovaly jen fragmenty (především v ulici Hradební a Podskalí) z původního komplexu, stojí určitě písecké městské hradby za pozornost. Byly vybudovány již na přelomu 13. a 14. století, navýšeny ve století 15. při nájezdech Husitů a naposledy obnoveny v polovině století 17. Šlo o masivní kamenný prstenec obepínající celé město se třemi vstupními branami. Obzvláště monumentální byla Pražská brána u mostu přes Otavu, na východě stávala brána Českobudějovická a až do současnosti se zachovala část (předbraní a barbakán) nejznámější brány Putimské.

  • Ottova vila

    Ottova vila

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 38,2 km od Penzion Kamejk)

    Vilu pro majitele význačného českého nakladatelství Jana Ottu navrhl arch. Otakar Novotný v roce 1909. Snad na přání stavebníka je pojata jako malebný letní dům s řadou dekorativních, figurálních a ornamentálních detailů. V západním průčelí sloužil ke vstupu západní vchod, krytý klenutým loubím v trojosém rizalitu, zasahujícím do mansardové střechy vysokým štítem. Jižní průčelí lemovala terasa se vzdušnou pergolou propojená s terasou při průčelí východním. Ústředním prostorem přízemí se stala patrová sloupová hala, z níž ústila schodiště do patra. Jídelna obrácená do zahrady, dámský pokoj, propojený se západním pánským pokojem. V patře a podkroví se nacházely ložnice a další obytné místnosti. Již v roce 1920 rodina nakladatele Otty dům prodala a v roce 1935 přešel do vlastnictví československého státu. Od 50. let sloužil ministerstvu dopravy a českým drahám jako budova železničního učiliště. Nyní je v majetku Městské části Praha-Zbraslav.

  • Havlín

    Havlín

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 38,3 km od Penzion Kamejk)

    Kopec nad Zbraslaví, stejně tajemný jako poustevník Havel, jemuž byl kostelík na stejně jmenujícím se kopci zasvěcen. Vrch byl předmětem zájmu pisatelů dávných kronik i novodobých historiků. Na vrcholu stávala kaple, o níž dodnes nikdo s jistotou neví, kdo, kdy a proč ji právě na tomto místě založil. O dnešním kostelíku panuje reálná domněnka že ho založili benediktini z ostrovského kláštera u Davle. Dnešní svatyně je v jádře románská, pochází patrně ze začátku 12. století, byla ovšem podstatně opravena v roce 1869. V sousedství hřbitova je urnový háj a rozptylová louka, na které byl rozprášen popel mnoha známých, známějších i neznámých lidí. „Pomni, člověče, že prach jsi a v prach se obrátíš“, mohlo by tu být napsáno, ale není. Je tu klid a přitom hlučná Praha je tak blízko.

  • Vila Vladislava Vančury

    Vila Vladislava Vančury

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 38,4 km od Penzion Kamejk)

    Vilu pro rodinu lékaře a spisovatele Vladislava Vančury vyprojektoval Jaromír Krejcar v puristickém slohu. Projekt nakonec se sporným úspěchem upravil a realizoval místní stavitel Václav Vejvoda. Podle Vítězslava Nezvala si Vančura po nastěhování stěžoval že se v novém domě „komplikovaně žije“, kromě toho se rodina silně zadlužila. Ve vile byla i ordinace, kterou využívala pro svoji praxi Ludmila Vančurová. Ve druhém patře nad vlastním bytem měl spisovatel svoji pracovnu. Zde vznikla například Markéta Lazarová. Dne 12.5.1942 zde v této vile zatklo gestapo Vladislava Vančuru a za pár dní jej po obvinění za odbojovou činnost zatřelilo. Dům po navrácení vlastnického práva Vladislavu Vančurovi zdědily paní paní Ludmila Vančurová a její dcera Alena.

  • Zámek Dolní Břežany

    Zámek Dolní Břežany

    Dolní Břežany, 25241

    (ve vzdálenosti 38,5 km od Penzion Kamejk)

    Renesanční zámek stojí uprostřed vsi Dolní Břežany ve Středočeském kraji. Zámek je dvoupatrový čtyřkřídlý objekt kolem čtvercového nádvoří, nad hlavním vstupem se tyčí čtyřpatrová hranolová věž. Zámek má sdružená renesanční okna. Směrem do návsi vybíhá zámecká kaple. Za zámkem je park s altánem z 19. století. Zámek není veřejnosti přístupný.

    Kolem roku 1600 byl vybudován renesanční zámek, ke kterému byla v letech 1885 – 1887 přistavěna pseudorománská kaple sv. Maří Magdaleny. Při zámeckých úpravách v roce 1901 byla přistavěna lodžie.

  • Berounské městské hradby

    Berounské městské hradby

    Beroun, 26601

    (ve vzdálenosti 38,5 km od Penzion Kamejk)

    Městské hradby byly postaveny společně se založením města na počátku 14. století. Město bylo obehnáno hlavní kamennou hradbou se 40 hranolovými věžemi. Součástí opevnění byly i dvě gotické brány, Dolní a Horní, nebo-li Pražská a Plzeňská. Na přelomu stoletích 15. a 16. století došlo k modernizaci opevnění. Dnes je možné spatřit již jen fragmenty opevnění a obě brány.

  • Plzeňská brána

    Plzeňská brána

    Beroun, 26601

    (ve vzdálenosti 38,5 km od Penzion Kamejk)

    Nebo-li Horní brána. Dřívejší součástí městského opevnění, dnes je zde stálá expozice o historii této památky. Původní brána s gotickou střechou v polovině 18. století vyhořela a její střecha byla nahrazena střechou barokní. Brána byla až do roku 1972 obývána. Touto bránou procházela obchodní stezka z Prahy na západ a vybíralo se zde až do roku 1752 clo. Původní brána byla gotická a měla sedlovou střechu. Ta však byla po požáru 1735 nahrazena střechou barokní.

    Na průčelí vytvořil malíř V. Preis na konci 19. stol. mytologický výjev s bohem Chronosem a sudičkou předoucí niť života. Na východním průčelí je i nejstarší dochovaná podoba městského znaku a věžní hodiny z konce 19. století, které nahradily původní orloj z roku 1508. Do věže se jde točitým schodištěm do prvního poschodí, výše pak vede původní schodiště středověké. V nejvyšším poschodí bydlel hlásný.

  • Zábranský kostel

    Zábranský kostel

    Beroun, 26601

    (ve vzdálenosti 38,5 km od Penzion Kamejk)

    Původní kostel Zvěstování Panny Marie z roku 1528 byl dřevěný, ten byl v polovině 18. století nahrazen kostelem zděným.

  • Kostel sv. Jakuba v Berouně

    Kostel sv. Jakuba v Berouně

    Beroun, 26601

    (ve vzdálenosti 38,5 km od Penzion Kamejk)

    Nachází se na Husově náměstí v berouně, v západní části náměstí. Kostel sv. Jakuba - původní trojlodní bazilika - vznikl ve 13. stol. současně s městem a až do 16. stol. byl obklopen hřbitovem. Kostel trpěl požáry, byl vyloupen Pasovskými a Švédy, několikrát byl přestaven. V pol. 17. století byla přistavěna barokní zvonice. Uvnitř kostela jsou zajímavé obrazy sv. Jakuba a sv. Jana Nepomuckého (1744) od J. P. Molitora, Snímání z kříze Van Dyckovy školy, cínová křtitelnice (1606) od Matěje Flamínka a vyřezávaná kazatelna od řezbáře Josefa Šnábla. Kostel se od konce roku 2000 může pochlubit i čtyřmi novými zvony, které vyrobila zbraslavská zvonařská dílna Rudolfa Manouška. Zvony získaly jméno po českých světcích - Václavovi, Ludmile, Anežce a Vojtěchovi. Obnovení svatojakubských zvonů v berounském děkanském chrámu by nebylo možné bez obrovské podpory nejen velkých sponzorů, ale především bez pochopení samotných občanů, kteří zejména při benefičních koncertech přímo v kostele sv. Jakuba podpořili veřejnou sbírku.

  • Pražská brána

    Pražská brána

    Beroun, 26601

    (ve vzdálenosti 38,6 km od Penzion Kamejk)

    Nebo-li Dolní brána. Pochází ze 14. století a přes dlouhou dobu své existence si zachovala z velké části původní gotický ráz. Zdi věže jsou 2 metry široké. Původní vstup do věže byl z portálu, který byl spojen obyčejným žebříkem s hradbami. Zdi věže jsou až 2 metry silné. Točité schodiště vede do dvou klenutých místností, v nichž byla uložena ještě nedávno část městského archivu. Nyní slouží obě místnosti jako výstavní prostory.

  • Kostel sv. Petra a Pavla v Radotíně

    Kostel sv. Petra a Pavla v Radotíně

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 38,7 km od Penzion Kamejk)

    Kostel v Praze-Radotíně zasvěcený sv. Petru a Pavlu byl postaven pravděpodobně již na konci 13. století, ale z původní stavby se dochovala pouze část presbytáře, navíc renesančně upravená. Hlavní části kostela (loď, věž), přestože poměrně jednoduché, jsou díly vrcholné barokní architektury z první poloviny 18. století. Svatostánek stojí na břehu Berounky u lávky pro pěší, která spojuje Radotín se Zbraslaví. U kostelní zdi se dochovalo několik pomníků z doby, kdy okolí kostela sloužilo jako hřbitov (cca do roku 1880).

  • Zámek Zbraslav - Cisterciácký klášter

    Zámek Zbraslav - Cisterciácký klášter

    U Národní galerie 1, Praha, 15000

    (ve vzdálenosti 38,7 km od Penzion Kamejk)

    Zámek Zbraslav byl původně cisterciácký klášter. Dnes najdeme v zámku výstavní prostory Národní galerie, byla tu umístěna sbírka asijského umění. V roce 1995 byl areál kláštera a zámku vyhlášen Národní kulturní památkou.

    Dnešní areál kláštera stojí v místech kde nechal ve 13. století král Přemysl Otakar II. postavit lovecký dvůr. Na místě tohoto dvora založil v roce 1292 Václav II. cisterciácký klášter. V areálu kláštera byl postaven konventní kostel jehož účelem bylo královské pohřebiště. V tomto kostele byl také Václav II. pohřben. První stavbou kláštera byl opatský dům, jež byl dostavěn v roce 1296. V roce 1297 byla započata stavba mariánského chrámu, po smrti Václava II. byla stavba ukončena. Další stavební práce se rozběhly až v roce 1329 a to díky Elišce Přemyslovně. Do roku 1333 byly postaveny další klášterní budovy. V roce 1420 byl klášter vypálen husity a v období třicetileté války pobořen. Další rozkvět kláštera nastal v období baroka. V letech 1709 až 1740 byl vystavěn nový konvent podle návrhů architektů J. B. Santiniho a později F. M. Kaňky. V roce 1785 byl klášter zrušen a komplex klášterních budov získal Joseph de Souvaige. Tento šlechtic v areálu bývalého kláštera nechal zřídit rafinerii a výrobnu cukru. V první polovině 19. století se majitelem areálu stává kníže Fridrich Öttingen-Wallerstein a tento nechává komplex klášterních budov upravit na knížecí sídlo. Počátkem 20. století vlastní bývalý klášter průmyslník Cyril Bartoň z Dobenína. Bartoň nechal provést rozsáhlé stavební úpravy podle návrhu architekta D. Jurkoviče. V roce 1939 byly v zámku umístěny sbírky Národní galerie. V 90. letech 20. století byl zámek v restituci vrácen jeho posledním majitelům Bartoňům z Dobenína.

    Národní galerie je v budově dřívějšího konventu. Nedostavěné severní křídlo areálu ukončuje sala terrena a před ní měl být postaven barokní kostel, na místě kde stával středověký kostel. Kněžiště kostela a hrobka Václava II. byly v místech kde je dnes socha svatého Václava od J.V. Myslbeka. Zámecká věž je vstupním prostorem do prelatury a původně tu stával lovecký hrádek.

  • Hrad Točník

    Hrad Točník

    Zdice, 26751

    (ve vzdálenosti 38,8 km od Penzion Kamejk)

    Hrad Točník je příkladem práce dvorské stavební huti českého a římského krále Václava IV. a tvoří přechodový článek mezi českou hradní a zámeckou architekturou. Vystavěním hradu Točníka v těsné blízkosti dolního hradu Žebrák vzniklo v Čechách nejmajestátnější a dodnes nejzachovalejší souhradí.
  • Hrad Žebrák

    Hrad Žebrák

    Hrad Žebrák a Točník, Zdice, 26751

    (ve vzdálenosti 38,8 km od Penzion Kamejk)

    Jedná se o starý šlechtický hradem se dvěma okrouhlými věžemi. Jeho poloha poblíž hlavní cesty, která spojovala Prahu, Zdice, Plzeň a Brod s Norimberkem a odtud přes Würzburg s Porýním předurčila jeho důležitost. Do této oblasti směřovali politické zájmy českých Lucemburků. To bylo také hlavním důvodem, proč už v roce 1366 hrad získal Jan Lucemburský záměnou za panství budyňské. Ještě významnějším se stal hrad za vlády Karla IV., zejména od roku 1346, kdy byl Karel IV. zvolen za krále římského. Majitelem hradu je Česká republika a je v užívání Národního památkového ústavu středních Čech v Praze. Prohlídka mimo návštěvní dobu je možná po rezervaci kdykoliv. Při nepříznivém počasí( déšť, sníh, přeháňky) je hrad z bezpečnostních důvodů uzavřen. Otevírací doba: 1.4. - 31.5. 10- 13, 14- 16 1.6. - 30.6. 10- 13, 14 - 17 1.7. - 31.8. 9 - 13, 14 - 18 1.9. - 30.9. 10 - 13, 14 - 17 Vstupné: základní 10Kč, zlevněné ( děti do 15 let, studenti, důchodci, invalidé) 5Kč symbolické vstupné( děti do 6 let) 1 Kč

  • Duslova vila

    Duslova vila

    Beroun, 26601

    (ve vzdálenosti 39,0 km od Penzion Kamejk)

    Duslova vila byla postavena v roce 1890 v novorenesančním stylu podle návrhu architekta Antonína Wiehla. Postavit jí dal berounský podnikatel Martin Dusl jako podsklepený rodinný dům. Jednopatrový rodinný dům s mansardovou střechou se původně skládal ze sklepa, kde byla prádelna, kotelna a prostory pro stáje, a přízemí s vestibulem, čtyřmi pokoji, jídelnou, kuchyní, spíží, dvěma záchody a koupelnou, ke kterému navazovala zimní zahrada se zvláštním schodištěm do dnešního Pakostova sadu. Do prvního patra vedlo kamenné trojlomené schodiště a nacházely se zde dvě ložnice, dva pokoje, salon, šatna, záchod a předsíň. Fasáda je bohatě členěna štukovým ostěním, bosáží nároží, balustrádami, římsami, zrcadly a vázami. Zvlášť bohatá a cenná je zachovalá původní výzdoba interiérů, tj. štuková výzdoba, nástropní malby, dobové tapety, původní kachlová kamna, kovové a dřevěné doplňky a prvky. Město koupilo Duslovu vilu v roce 1924 a umístilo sem městskou knihovnu a muzeum. Muzeum bylo ve 2. polovině 60. let přemístěno a objekt byl nadále využíván jako knihovna. Sál v prvním patře pak sloužil pro přednáškovou činnost, komorní účely a další kulturní akce.

  • Zámek Štiřín

    Zámek Štiřín

    Kamenice, 25168

    (ve vzdálenosti 39,1 km od Penzion Kamejk)

    Na místě středověké tvrze nechali Salmové v 18. století vybudovat zámek. Od roku 1870 patřil zámek průmyslníku Františku Ringhofferovi. Dnešní podobu zámek získal kolem roku 1900, kdy byl upraven podle projektu architekta J. Stibrala. V současné době slouží zámek jako luxusní ubytovací zařízení. Pozdně barokní zámek je půvabnou dominantou vsi Štiřín ve Středočeském kraji. Zámek je patrová trojkřídlá budova s mansardovou střechou. V severozápadním bočním křídle je kaple z roku 1775 zdobená freskami. V přilehlém parku je golfové hřiště.

  • Zámek Jemniště

    Zámek Jemniště

    Postupice, 25701

    (ve vzdálenosti 39,3 km od Penzion Kamejk)

    Zámek Jemniště nebyl postaven jako opevněná pevnost, nýbrž jako venkovská vila, sloužící převážně pro pohodlí majitele. Neví se přesně, kdy byl zámek postaven, ale první doložené zprávy se datují do roku 1381, kdy zámek vlastnil Beneš z Cimburka. 1724 dal jeho tehdejší majitel vystavět na nedalekém vršku zámek nový. Jemniště, roku 1754 vyhořelo a postoupilo kompletní přestavbu. Barokní zahrada přilehlá k zámku byla na přelomu 18. a 19. století přeměněna na anglický romantický park. Po ne příliš obohacené historii v období 2. světové války a v průběhu komunistického režimu, se zámek opět dostal k původnímu majiteli. Dnes zámek slouží jako historická památka k prohlédnutí, ale i jako hotel.
  • Zámek Pyšely

    Zámek Pyšely

    Pyšely, 25167

    (ve vzdálenosti 39,8 km od Penzion Kamejk)

    Pyšelský zámek  z 16. století je původně renesanční stavba s psaníčkovou výzdobou. Vystřídala se zde celá řada majitelů zámku i panství. První zmínka pochází z roku 1295, kdy je jmenován Přebor z Pyšel, k dalším významným osobnostem patří Karel Mračský z Dubé, královský rada a nejvyšší sudí, František Antonín Halleweil, který se zasloužil přímluvou u císaře Leopolda I, aby Pyšely obdržely v roce 1703 statut města a do znaku Pyšel daroval část ( orlí křídlo ) ze svého hraběcího erbu.

    Zámek dnes slouží jako domov pro seniory.

  • Zámek Lnáře

    Zámek Lnáře

    Lnáře, 38742

    (ve vzdálenosti 39,9 km od Penzion Kamejk)

    Barokní zámek se nachází asi 100 km jihozápadně od Prahy uprostřed malebné krajiny plné rybníků. Nejstarší rybníky jsou zde již od dob významného českého panovníka Karla IV.. Zámek má jedinečnou freskovou a štukovou výzdobou. Byl založen 1666 Alešem Vratislavem z Mitrovic vedle renesanční tvrze. Prohlídka: freskové sály, kaple Sv. Josefa, věžní místnost s historickými hodinami, část barokní zahrady se sochami antických Bohů z Platzerovy dílny. Možnost konání svateb a společenských akcí. Stálé exposice: Zámek - rybářství, muzeum kočky. Tvrz - umělecké sklo.
  • Tvrz Lnáře

    Tvrz Lnáře

    Lnáře, 38742

    (ve vzdálenosti 39,9 km od Penzion Kamejk)

    První zmínky o tvrzi pochází z r. 1318, kdy za prvních vladyků, „rytířů ze Lnář“, byla tato stavba dřevěná a stála v močálovité nížině. Později byla přestavěna v gotickém a renesančním slohu. Do vybudování nového zámku v 17. stol. sloužila tvrz jako sídlo majitelů Lnář. V srpnu 2002 odolala velké povodni a jejím novým majitelem se stala obec Lnáře, která zatopené prostory opravila do současné podoby. Tyto byly veřejnosti zpřístupněny v celém rozsahu v květnu 2006, kdy obec zrealizovala projekt s názvem „Lnáře - vstupní brána regionu Blatensko“. Tím došlo k lokalizaci činností podporujících turistiku a cestovní ruch. V současné době je Tvrz kulturním a vzdělávacím centrem. Cílem projektu je poskytovat návštěvníkům Lnář a turistům při vstupu do regionu základní služby v rozsahu : - Informace o regionu, možnostech ubytování a pobytové náplně, Internet (místní Infocentrum) - Propagace regionu a produktů lidové tvořivosti - Prodejní výstavy regionálních produktů (expozice Lidových řemesel) - Proměnné výstavy (obrazy, fotografie, koláže, grafiky….) autorů z regionu i mimo něj, trvající zpravidla 3 měsíce - Součástí je také ojedinělá a nezapomenutelná stálá expozice skla a plastik světoznámého skláře a malíře pana Bohumila Eliáše Venkovní ozvučený orientační panel v pěti jazykových mutacích pozve návštěvníky na atraktivní místa v regionu. Věříme, že zde každý návštěvník najde pro sebe něco, co ho osloví a zaujme. Otevírací doba: červen - září 9,30 - 17,30 h úterý - neděle říjen - květen 9,30 - 15,30 h pondělí – pátek
  • Rotunda sv. Václava v Libouni

    Rotunda sv. Václava v Libouni

    Zvěstov, 25705

    (ve vzdálenosti 40,1 km od Penzion Kamejk)

    V obci Libouň stojí románská rotunda sv. Václava. Kostel o válcové lodi, s apsidou a hranolovou věží na západě vznikl nejspíše v první čtvrtině 13. století. V průběhu 14. století měli ke kostelu podací právo opati želivského kláštera, a to až do husitských válek, kdy fara zanikla.

    Architektura kostela, jeho vcelku slohově jednotné raně až vrcholně barokní vybavení, umožňuje odkrytí nástěnných maleb v lodi i presbytáři. Jak je patrné z restaurátorského průzkumu, existuje zde více vrstev maleb. K velmi zajímavým patří postavy světic, které vznikly nejspíše po roce 1500. Dokumentují tak, že zdobeny byly nejen význačné architektonické památky v kulturních centrech, ale i prosté venkovské kostelíky.

  • Bechyňský most Duha

    Bechyňský most Duha

    Bechyně, 39165

    (ve vzdálenosti 40,8 km od Penzion Kamejk)

    V jižních Čechách zcela ojedinělý most se klene nad řekou Lužnicí těsně před jejím vstupem do Bechyně. Jeho výjimečnost spočívá v tom, že po něm vedou společně dva typy dopravního spojení - silnice a železniční trať Křižíkovy elektrické dráhy. Železobetonový most byl postaven v letech 1926 - 1928. Smělým parabolickým obloukem překlenul hluboko zaříznuté údolí Lužnice na východním okraji lázeňského městečka. Vozovka i železnice vedou ve stejné úrovni po mostovce, která je 50 m vysoko nad Lužnicí.

  • Kostel sv. Michaela v Bechyni

    Kostel sv. Michaela v Bechyni

    Bechyně, 39165

    (ve vzdálenosti 40,8 km od Penzion Kamejk)

    Severně od historického jádra Bechyně se rozkládá prostor bývalého hřbitova (do r. 1966) a na jeho okraji stojí kostel sv. Michaela. Raně barokní stavba z let 1667-1670 je patrně dílem A. de Alfieriho. Jedná se o centrální svatyni s jednolodím kruhového půdorysu a na severu navazující půlktuhový presbytář. Na jižním průčelí je krásná štuková výzdoba, rustikované pilastry a vstupní portál s tympanonem. Celá čelní stěna pak vrcholí dvěma malými hranolovými věžemi, ve kterých se ukrývají zvony z roku 1925 (původní byly roztaveny za první světové války). Všechny tři původní oltáře byly koncem 19. století opatřeny novými obrazy.

  • Kostel sv. Matěje v Bechyni

    Kostel sv. Matěje v Bechyni

    Bechyně, 39165

    (ve vzdálenosti 41,1 km od Penzion Kamejk)

    V západní části dnešního náměstí T. G. Masaryka v Bechyni stojí děkanský kostel sv. Matěje. Hranolová kostelní věž s ochozem je známou dominantou města, ale její dnešní podoba je až dílem barokní přestavby z doby kolem roku 1740. Z toho období pochází i velká část mobiliáře. Původní svatyně, zníž se dochovalo síňové dvoulodí a pětiboce uzavřený presbytář, je pozdně gotická, z počátku 16. století. Následovaly ještě úpravy renesanční. V interiéru naleznete několik zajímavých soch od mistra Cornelise de Vose a v sakristii hliněný reliéf Panny Marie z konce 16. století.

  • Františkánský klášter v Bechyni

    Františkánský klášter v Bechyni

    Bechyně, 39165

    (ve vzdálenosti 41,2 km od Penzion Kamejk)

    Bechyňský klášter byl založen řádem františkánů již koncem 13. století, ale po husitských válkách nezůstal z původního areálu kámen na kameni a tak se ve 2. polovině 15. století začalo stavět znovu. Vznikl malý pozdně gotický komplex klášterních budov s kostelem Nanebevzetí Panny Marie na jižním okraji. Hlavními staviteli byli pravděpodobně Zdeslav a Ladislav ze Šternberka. Čtvercový klášterní dvůr je obehnán ambitem, který je stejně jako sakristie, kostelní dvoulodí a západní předsíň sklenut sklípkovou klenbou. Jedná se tak o nejrozsáhlejší systém tohoto druhu klenby na území ČR. Ke kostelu byla v roce 1725 na základech staršího výklenku přistavěna barokní kaple Ukřižování Páně a Bolestné Panny Marie.

    Z vybavení je vhodné zmínit hlavní oltář kostela z roku 1780 (se sochami mistra F. Feita a V. Modlera) a také obrazy Františka z Assisi a sv. Antonína Paduánského, sand z dílny Karla Škréty. V trojboce uzavřeném presbytáři najdete čtyři renesanční náhrobníky.

  • Zámek Bechyně

    Zámek Bechyně

    Zámek 1, Bechyně, 39165

    (ve vzdálenosti 41,5 km od Penzion Kamejk)

    Renesanční zámek je výraznou dominantou města Bechyně na Táborsku v Jihočeském kraji. Zámek stojí na skalnatém ostrohu nad ústím říčky Smutné do Lužnice. Zámek s hranolovou věží uzavírá obdélníkové nádvoří. Nádvorní fasády zdobí nástěnné malby z 80. let 16. století, které u nás nemají obdoby. Znázorňují figurální, bitevní a biblické výjevy, ale i dekorativní a iluzivní architektonické motivy. Na jižní příčný trakt navazují dvě křídla,která jsou pozůstatkem původního gotického hradu.

    Rozlehlému, nyní parkově upravenému předhradí se vstupní bránou dominuje objekt pozdně gotické sýpky ze začátku 16. století, bývalý pivovar ze 16. století, jízdárna a stáje. Mezi zámeckými interiéry vyniká velký rožmberský sál s malířskou výzdobou z konce 16. století, zbrojnice s dřevěným kazetovým stropem a malbami, soudní síň se štukovou výzdobou a reprezentační sál, zvaný také Svatební síň Petra Voka. V původních zámeckých interiérech je k vidění historická expozice, v pěti podlažích bývalé sýpky na předhradí je Muzeum sochaře V. Preclíka, v bývalém zámeckém pivovaru je expozice Alšovy jihočeské galerie – česká a světová umělecká keramika.

    Již v 10. století zde bylo přemyslovské hradiště, které se později dostalo do majetku pražských biskupů, od kterých hradiště v roce 1268 koupil král Přemysl Otakar II., který na jeho místě založil královský hrad. Za Jana Lucemburského přešel hrad do majetku šlechty. Od roku 1340 jej vlastnili Šternberkové, pak se majitelé často střídali. V letech 1477 – 1530 drželi Bechyni opět Šternberkové, kteří hrad výrazně přestavěli, především vybudovali rozsáhlé pozdně gotické opevnění s dělovými baštami. V roce 1569 koupil Bechyni Petr Vok z Rožmberka, který nechal v letech 1581 – 1584 původní hrad podle plánů B. Maggiho přestavět na renesanční zámek. Kvůli dluhům byl však Petr Vok nucen v roce 1596 Bechyni prodat a bechyňské panství tak již potřetí získali Šternberkové, kteří jej drželi až do roku 1761, kdy Bechyně sňatkem přešla do majetku Paarů, kteří ji vlastnili až do roku 1948. Paarové provedli barokní a klasicistní úpravy, které však vzhled zámku příliš nezměnily, protože se soustředily především na zámecké interiéry. Později sloužil zámek potřebám ČSAV.

  • Šelmberk

    Šelmberk

    Mladá Vožice, 39143

    (ve vzdálenosti 41,7 km od Penzion Kamejk)

    Zřícenina, které dominuje vysoká věž, leží asi 17 km severovýchodně dod Tábora u obce Mladá Vožice. Gotický hrad nechali založil Šelmberkové na počátku 14. století. Koncem 16. století byl hrad přestaven. Za třicetileté války byl hrad opuštěn. Na počátku 19. století nechal majitel opravit věž a udělal z ní rozhlednu. Klíč od hradu je k zapůjčení na městském úřadu. Prohlídka hradu trvá asi hodinu.

  • Zámek Louňovice pod Blaníkem

    Zámek Louňovice pod Blaníkem

    Louňovice pod Blaníkem, 25706

    (ve vzdálenosti 42,0 km od Penzion Kamejk)

    Zámek ležící na západní straně náměstí v Lounicích pod Blaníkem. Jedná se o renesanční, na konci 17. století raně barokně přestavovaný zámek. Na konci 80. let 20. století zakoupila zámek od církve TJ Sokol a zámek byl značně opraven. Tj Sokol vlastní zámek i dnes a provozuje v něm expozici věnovanou Louňovicím, Blaníku a archeologickému výzkumu bývalého kláštera premonstrátek. Přijeďte se podívat na rodiště hudebního skladatele Jana Dismase Zelenky do Louňovic, které jsou vzdálené 10 km od Vlašimi. Několikrát denně jsem jezdí přímý spoj z Prahy.
  • Petzoldova vápenka

    Petzoldova vápenka

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 42,3 km od Penzion Kamejk)

    Jedná se o dvě věže Pacoldovy pece oválného půdorysu. Postaveny byly snad v 80. letech 19. století a dokládají průmyslový vývoj v Čechách. Vápenka je významnou kulturní památkou, ale přesto rychle chátrá. Tento vynález prof. Pacoldy umožnil obměnou tehdejších železářských pecí použití netříděného vápence. Obdobné kruhové vápenky z období po roce 1880 se dochovaly do dnešních dnů již jen tři: ve Velké Chuchli, Hulíně a Berouně. Vápenka patřila železnorudným dolům a hrudkám Ejpovice, nabylo pro ni využití a tak zchátrala do té míry, že ji filmaři využívali pro natáčení hrůzostrašných scén.

  • Kostel sv. Petra a Pavla v Albrechticích nad Vltavou

    Kostel sv. Petra a Pavla v Albrechticích nad Vltavou

    Albrechtice nad Vltavou, 39816

    (ve vzdálenosti 42,8 km od Penzion Kamejk)

    Kostel sv. Petra a Pavla stojí na mírném návrší ve vsi Albrechtice nad Vltavou a je obklopen unikátním hřbitovem. Románská svatyně byla postavena již kolem roku 1250, má mohutný západní portál a na něj navazující podvěží, jednu loď s původní kruchtou a především půlkruhový dvojitě odstupněný presbytář (apsidu) s unikátními nástěnnými malbami z doby vzniku kostela. Na ní jsou z boků přilehlé sakristie a oratoř. V 18. století byla bohužel provedena rozsáhlá barokizace, strop lodi byl zklenut valenou klenbou, další úpravy pak proběhly ve století 19.

    Velmi zajímavou částí areálů je hřbitov a především hřbitovní zeď s mnoha jednotlivými arkádami s figurálními lidovými malbami od F. Mikuly. Kapličky byly budovány cca od roku 1840, později i na východní stěně kostela.

  • Zlenice (Hláska)

    Zlenice (Hláska)

    Čerčany, 25722

    (ve vzdálenosti 43,1 km od Penzion Kamejk)

    Severovýchodně od Týnce nad Sázavou se rozkládá zřícenina Zlenice častěji nazývána Hláska. Hrad byl postaven na počátku 14. století a v 15. století byl dobyt a zničen.

    V termínu 21. 7. - 12. 8. 2007 bude v areálu hradu Zlenice probíhat již 3. ArcheoCamp, tentokrát kromě záchranného archeologického průzkumu pod vedením T. Durdíka (ARÚ AV ČR) a V. Kašpara (Archaia Praha) zaměřený i na konzervační práce v jádru hradu.

    Krádež ve skladu Sdružení Zlenice! Dne 26. 6. 2007 byl vykraden sklad Sdružení Zlenices připraveným vybavením na letní Archeo Camp. Pokud můžete pomoci, kontaktujte prosím správce na tel. 603 991 619.

    4. srpna se na hradě Hláska (Zlenice) a v Poddubí koná Dětský den! Další informace naleznete na stránkách sdružení pro ochranu kulturního dědictví

  • Mítov

    Mítov

    Nové Mitrovice, 33563

    (ve vzdálenosti 43,1 km od Penzion Kamejk)

    První písemná zmínka o obci Mítov pochází z roku 1349, jež popisuje Mítov jako kolonii, která byla založena lidmi ze sousedního Rožmitálska. Vlastní obec vznikla jako ves shlukového a částečně jednořadového typu. Na počátku svého vzniku byl Mítov zemědělskou obcí. V roce 1588 patřila obec k majetku rodu Gryspeků, kteří Mítov připojily k mirošovskému panství a roku 1616 za Vratislavů z Mitrovic byla obec připojena k panství poříčskému, k němuž patřila až do zrušení patrimoniálního zřízení. Další historický vývoj Mítova pak splývá s osudy obce Nové Mitrovice.

    Nedaleko obce stojí dvě hradiště, která zde vznikla zřejmě již v prehistorické době. Prvním z nich je hradiště Kokšín, jež se rozprostírá na stejnojmenném vrchu v nadmořské výšce 675 m. n. m. Od Mítova je kokšínský vrch vzdálen zhruba 1 km a jeho jméno pochází pravděpodobně od osobního jména jistého Kokeš, zdejšího hajného. Jsou zde zachovány zbytky ranně historického hradiště, jehož valy tvořící opevnění jsou vyhotoveny z křemene a táhnou se podél ve tvaru obdélníka o celkovém obvodu přes 400 metrů. Nejzachovalejší je jižní část valu, která má délku asi 80 metrů.

    V roce 1955 byla na Kokšíně vyhlášena Státní přírodní rezervace, jejímž účelem bylo ochránit letitý smíšený les s původní květenou o stáří porostu 220 let. Druhým hradištěm je mítovský hrad, jinak zvaný "Liškův", ležící nedaleko zdejšího kamenolomu. Hrad je nazvaný podle rodu Lišků, kteří zde vlastnily části pozemků.

    Na počátku třicetileté války stál v Mítově jeden selský statek, dvě chalupy a panský mlýn. Po válce zůstala velikost obce nezměněna. Čtyři nová stavení ve vsi přibyla v první polovině 18. století a další rozmach obce proběhl v první polovině 19. století, v roce 1843 zde bylo již 36 domů. Dobývání železné rudy začalo však záhy upadat a mítovská pec byla časem zrušena. V obci byl pod dolejším rybníkem, proti čp. 18, zřízen železný hamr na zbraně, v němž se později kovaly lopaty, sekery, motyky, pluhy a také pily, zanikl roku 1875. Po jeho zrušení byla u dolejšího rybníka zřízena vodní pila a vedle ní soustruh. Vodní pila v roce 1893 vyhořela. V první polovině 19. století žily v obci většinou hutníci, horníci a dělníci zaměstnaní v hamru na zbraně. Počet obyvatel byl nejvyšší roku 1880 a od této doby už jen stále klesal. V současné době vesnička spadá pod Nové Mitrovice a žije zde dohromady 337 obyvatel.  Od roku je 1995 je Mítov vesnickou památkovou rezervací.

  • Tvrz Kestřany

    Tvrz Kestřany

    Kestřany, 39821

    (ve vzdálenosti 43,2 km od Penzion Kamejk)

    V obci Ketřany se nacházejí 2 zachovalé středověké tvrze a barokní zámek. Horní tvrz byla postavena ve 13. století a v 16. přestavěna na goticko – renesanční zámek. Obec byla založena počátkem 14. století. Dolní tvrz byla postavena v 15. století a později se z ní stal pivovar. Do roku 1975 byly tvrze ještě obydleny, zatímco teď již pomalu chátrají.

  • Kozí hrádek

    Kozí hrádek

    Tábor, 39156

    (ve vzdálenosti 43,2 km od Penzion Kamejk)

    Nad údolím Kozského potoka nedaleko Tábora v hustých lesích se nachází nevelká zřícenina Kozí hrádek. V letech 1413-4 zde pobýval Mistr Jan Hus, aby se schoval a mohl v klidu psát svá díla a vykonávat kazatelskou činnst. V polovině 15. století hrádek vyhořel a po té zpustl. Blízko Kozího hrádku se nachází Husitská mohyla. Od roku 1962 je Kozí hrádek národní kulturní památkou. Prohlédnout si ho můžete bez průvodce. Jsou zde informační tabule v češtině, angličtině a němčině.

  • Zámek Zbiroh

    Zámek Zbiroh

    Zbiroh č. p. 1, Zbiroh, 33808

    (ve vzdálenosti 43,4 km od Penzion Kamejk)

    Původní hrad byl založen patrně na začátku 13. století.
  • Zámek Mirošov

    Zámek Mirošov

    Mirošov, 33843

    (ve vzdálenosti 43,7 km od Penzion Kamejk)

    Barokní zámek je klenotem obce Mirošov na Rokycansku v Plzeňském kraji. Starý zámek je jednoduchá patrová budova. Nový zámek je obdélná patrová budova s rizalitem, mansardovou střechou, vížkou a balkónem. Zámecký areál obklopuje park.

    Po roce 1550 nechal Florián Gryspek z Gryspachu postavit nevelký renesanční zámek. Za Vratislavů z Mitrovic pak významný architekt J. Auguston vybudoval v 1. polovině 18. století nové barokní zámecké sídlo a barokně upravil i starší zámek. V letech 1726 – 1868 patřil zámek vídeňské dvorské komoře, poté jej vlastnil dr. Bethel Henry Strousberg. Později se zde vystřídalo několik majitelů, za 2. světové války sloužil zámek nacistům. V 70. letech minulého století byl zámecký objekt opraven.

    Otevírací doba Duben-Říjen každý první víkend v měsíci 10.00-16.00

  • Kostel Narození Panny Marie v Malé Chuchli

    Kostel Narození Panny Marie v Malé Chuchli

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 43,7 km od Penzion Kamejk)

    V roce 1132 obec Chuchelec s románským kostelíkem ještě patřila pražskému biskupství. Právě k tomuto roku je v písemnostech zmínka o kostele Narození Panny Marie. Od roku 1268 patřila Chuchle zbraslavskému klášteru, a když byl klášter v roce 1785 zrušen, stala se obec součástí zbraslavského panství. V roce 1774 byl kostelík barokně přestavěn a stal se součástí souboru chuchelských lázní, které na přelomu 18. a 19. století vznikly pří místním léčivém prameni, zmiňovaném už v roce 1760. Dosud je připomíná soubor obytných budov z této doby i název ulice V lázních. Nad bývalými lázněmi u pramene stojí prostá kaplička postavená po roce 1760 z lomového kamene.

  • Kostel sv. Petra a Pavla v Praze–Řeporyjích

    Kostel sv. Petra a Pavla v Praze–Řeporyjích

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 43,8 km od Penzion Kamejk)

    Kostel stojící na nevysokém návrší na bývalé řeporyjské návsi, měl ojediněleou dispozici: byla to románská centrální stavba z poloviny 12. století se čtvercovou lodí a čtyřmi apsidami na bocích, k níž byla přistavěna později hranolová věž. Tuto vzácnou románskou stavbu však v roce 1772 poničila barokní přestavba, při které byla původní čtvercová loď nahrazena obdélnou s novým kněžištěm. Z románské stavby se zachovala jenom věž se sdruženými okny, západní apsida a zbytky zdiva v nárožích lodi. Na základě průzkumu z let 1900-01 byla provedena rekonstrukce původní stavby. Dnešní kostel je jednolodní, s hlavním oltářem z druhé poloviny 18. století. V letech 1909-12 spravoval zdejší kostel spisovatel Jindřich Šimon Baar, působící jako farář v sousedním Ořechu.

  • Stará Dubá

    Stará Dubá

    Praha, 25601

    (ve vzdálenosti 43,8 km od Penzion Kamejk)

    Hrad je evidován jako zřícenina, avšak můžete zde spatřit zachovalý sídlištní komplex. Hrad sloužil především šlechticům, ale svým charakterem je srovnáván s hrady královskými. Hrad pochází z 13. století, kdy jej nechal vystavět Ondřej z Dubé. Hrad byl spojen s podhradním městečkem Odranec v jeden celek. Od roku 1648 je hrad popisován již jako zřícenina. Je volně přístupný a to buď přes historické městečko Odranec, nebo z Hvězdnic. Raně gotický hrad založili ve 2. polovině 13. století Benešovicové, kteří se pak psali z Dubé. Počátkem 15. století byl hrad sídlem loupeživého rytíře Jana Zúla z Ostředka, proto hrad v roce 1404 dobylo vojsko zemské hotovosti. V roce 1466, kdy byl hrad Dubá majetkem Bohuše Kostky z Postupic, hrad oblehlo a rozbořilo vojsko krále Jiřího z Poděbrad. Z této rány se hrad již nevzpamatoval, majitelé neměli o jeho obnovu zájem, a proto zůstal ve zříceninách. V roce 1525 se hrad uvádí jako pustý. Název Stará Dubá se poprvé objevuje v roce 1648. Zříceniny hradu Stará Dubá stojí na zalesněném skalnatém ostrohu na levém břehu řeky Sázavy západně od Chocerad na Benešovsku ve Středočeském kraji. Z poměrně rozsáhlého hradu vysoké kvalitativní úrovně se mnoho nedochovalo. Do dnešních dnů se zachovalo především zdivo velké budovy na bývalém hradním nádvoří, zbytky ohradní zdi, torzo hradní kaple sv. Klimenta a zadní část zdiva čtyřkřídlého paláce s okenním otvorem. Hradní zříceniny jsou volně přístupné. Dostupné pěšky, horské kolo
  • Zámek Nižbor

    Zámek Nižbor

    Nižbor, 26705

    (ve vzdálenosti 44,2 km od Penzion Kamejk)

    Zámek Nižbor. IC Keltské kultury. Muzeum skautingu.
  • Nový Hrad v Kunraticích

    Nový Hrad v Kunraticích

    Praha, 14000

    (ve vzdálenosti 44,8 km od Penzion Kamejk)

    Zřícenina hradu Nový hrad se nachází v Kunratickém lese na skalnatém ostrohu nad Kunratickým potokem v Praze 4. Z hradu se do dnešních dnů dochovala přízemní část paláce (nyní v podobě suterénu), malé zbytky věže, hradeb a příkop. Od roku 1934 vede přes hradiště trasa známého běžeckého závodu Velká kunratická. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    Hrad nechal v letech 1411 – 1412 postavit král Václav IV. V roce 1420 byl Nový hrad dobyt, vypálen a pobořen. Poté již hrad nikdy nebyl obnoven. Hradní zříceniny byly postupně rozebírány na stavební materiál a část byla úmyslně zlikvidována v roce 1881.

  • Kostel sv. Jana a Pavla v Krtni

    Kostel sv. Jana a Pavla v Krtni

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 44,8 km od Penzion Kamejk)

    Kostel byl postaven patrně v druhé třetině 13. století, v roce 1352 se uvádí jako farní. Pověst vypráví, že jej založila královna Eliška, když její manžel Karel IV. Ležel zachvácen těžkou nemocí. Tenkrát se prý vydala pěšky z hrádku Karlík na Pražský hrad k hrobu sv. Zikmunda, aby prosila za jeho ztracené zdraví. Při návratu, když v Krtni unavená odpočívala, dostala zprávu, že se Karel IV. Uzdravil. Byl právě svátek mučedníků Jana a Pavla, a tak se rozhodla založit zde svatyni věnovanou těmto svědcům. Dnešní tvář kostela pochází z roku 1890, kdy byl celý přestavěn a novorománsky upraven. Na východní straně se dochovaly pozdně románské nástěnné malby Křest Kristův, Obětování v chrámu, Josefův sen, Církev učitelka a symboly evangelistů. Oltář je barokní z roku 1699, zasvěcen sv. Barboře s obrazem sv. Václava. Vnitřní vybavení kostela je většinou novorománské.

  • Kostel sv. Bartoloměje v Kondraci

    Kostel sv. Bartoloměje v Kondraci

    Kondrac, 80181

    (ve vzdálenosti 44,9 km od Penzion Kamejk)

    V nevelké obci Kondrac se nachází vzácná stavba románského kostela sv. Bartoloměje z počátku 13. století. Jde o venkovskou církevní stavbu, která patří k nejstarším a nejkrásnějším v Čechách.

    Z románské podoby chrámu se zachovala loď se dvěma kruhovými věžemi, v polovině 14. století byla přistavěna gotická loď se sakristií. V roce 1918 udeřil do věže blesk a kostel vyhořel. Byl však postupně obnoven, poslední oprava spadá do sedmdesátých a osmdesátých let 20. století. Zajímavostí je i to, že oltář a kazatelna pocházejí z Dolních Kralovic, zatopených želivskou přehradní nádrží.

  • Zámek Průhonice

    Zámek Průhonice

    Průhonice, 25243

    (ve vzdálenosti 45,3 km od Penzion Kamejk)

    Pseudorenesanční zámek stojí na ostrohu nad pravým břehem potoka Botiče v Průhonicích ve Středočeském kraji. Zámek je trojkřídlý objekt se čtyřpatrovou hranolovou věží, která je pozůstatkem původního středověkého hradu. V západním křídle zdobí zámek arkády. K hlavní zámecké budově přiléhá tzv. Malý zámek, který vznikl přestavbou pivovaru. Součástí zámeckého areálu se stal i původní románský kostelík. Rozlehlý zámecký areál obklopuje zámecký park z 19. století, který je jedním z největších a nejcennějších přírodně krajinářských parků v Evropě a jedním z nejvýznamnějších děl evropské zahradní architektury. Na zámku je k vidění pamětní síň hraběte A. E. Sylvy Tarouccy. Romantický vzhled zámeckého areálu byl často předmětem zájmu filmařů a vytvořil kulisu v řadě našich především pohádkových filmů.

    Na místě dvora při románském kostelíku byla postavena tvrz, která byla počátkem 16. století rozšířena o mohutnou věž a vnější opevnění a pak se již označovala jako hrad. Za Zapských ze Zap byl hrad přestavěn na renesanční zámek, který byl v 18. století upraven a barokně rozšířen a počátkem 19. století klasicistně rozšířen. Dnešní podobu zámek získal v 90. letech 19. století, kdy jej hrabě Arnošt Emanuel Sylva Taroucca nechal přestavět ve stylu tzv. české renesance. V roce 1920 vykoupil zámecký areál stát, po roce 1945 byl svěřen do správy Botanického ústavu ČSAV.

    Zámek jako takový je sice veřejnosti nepřístupný, ale v přízemí je stálá výstava o hraběti Sylva Taroucovi a o historii zámku a parku, která je veřejnosti volně přístupná.

    Otevírací doba leden až březen 8.00-17.00 h duben až říjen 7.00-19.00 h listopad až prosinec 8.00-17.00 h

  • Zámek Bezděkov

    Zámek Bezděkov

    Bezděkov, 34041

    (ve vzdálenosti 45,4 km od Penzion Kamejk)

    Zámek se nachází ve vsi Bezděkov na Klatovsku v Plzeňském kraji. Zámek je patrová obdélná budova s hranolovou věží, která je zřejmě pozůstatkem původní tvrze. Další dvě věže jsou v nárožích. Součástí zámeckého areálu jsou i hospodářské budovy a park. Zámek není veřejnosti přístupný.

    Původní tvrz ze 14. století byla na počátku 18. století přestavěna na zámek. Poslední velké úpravy zámku proběhly po roce 1855 podle projektu architekta I. Ullmanna.

  • Zámek Štěkeň

    Zámek Štěkeň

    Štěkeň, 38751

    (ve vzdálenosti 45,4 km od Penzion Kamejk)

    Zajímavý barokní zámek stojí na západním okraji obce Štěkeň na Strakonicku v Jihočeském kraji. Zámek je pěkně udržovaný objekt, který tvoří čtyři křídla uzavírající čtvercové nádvoří, hlavní vchod je od jihu raně barokním kamenným portálem s tesaným znakem Losyů. Severní zámecké křídlo s bosovaným nárožím člení lizény. Do přízemí severního křídla byla zakomponována romantická grotta (umělá jeskyně) s mušlovitými nikami. V zahradním průčelí je trojúhelníkový tympanon. Při přístupové cestě stojí empírová brána z roku 1837. Zámek obklopuje velký přírodní park.

    V letech 1664 – 1665 nechal Jan Antonín Losy z Losintálu na místě původní tvrze postavit zámek. Jeho rod tady pak sídlil až do roku 1781, kdy hraběnka Losyová věnovala zámek svým příbuzným – knížatům Windischgrätzům, kteří zámek vlastnili až do první pozemkové reformy v roce 1920, poté zámek koupil řád anglických panen a zřídil zde soukromou internátní školu. Po roce 1950 začal zámek sloužit jako domov důchodců. V současné době je tady domov starých lidí, provozovaný nadací.

  • Kostel sv. Jakuba Většího v Praze-Stodůlkách

    Kostel sv. Jakuba Většího v Praze-Stodůlkách

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 45,6 km od Penzion Kamejk)

    Kostel sv. Jakuba Většího je původně románský a pochází z poloviny 13. století. K románské svatyni pak byl později přistavěn gotický presbytář. Kostel stál původně v opevněném areálu, který byl ohrazen silnou kamennou zdí. Toto opevnění padlo při přestavbě kostela v letech 1901-03. Dnešní podoba chrámu je novogotická, z původní jednolodní stavby se dochoval pouze kamenný gotický sanktuář. V interiéru najdeme novogotický hlavní oltář s obrazem sv. Jakuba Většího od malíře Konstantina Buška.

  • Tvrz Klokočín

    Tvrz Klokočín

    Protivín, 39811

    (ve vzdálenosti 45,8 km od Penzion Kamejk)

    Tvrz Klokočín stojí v luční krajině na levém břehu řeky Blanice. Tvrz Klokočín se nachází na Písecku v Jihočeském kraji. V roce 1967 se zde natáčel film Markéta Lazarová. V mohutné patrové budově se sedlovou střechou se dochovaly gotické klenby z 15. století. Přilehlé hospodářské objekty pocházejí převážně z 19. století. Ve tvrzi je k vidění stálá výstava žáků a pedagogů ze škol Prácheňského regionu na téma „Radost“.

    Tvrz vznikla zřejmě ve 14. století. Od husitských válek ji vlastnili hlubočtí a zvíkovští manové. V 16. století byla tvrz renesančně upravena. V roce 1615 byla tvrz trvale připojena k Protivínu. Po určitou dobu zde byl domov důchodců, poté tvrz sloužila potřebám JZD. Koncem minulého století byl objekt vzorně rekonstruován. Nyní je tvrz soukromým majetkem.

  • Komunitní centrum sv. Prokopa

    Komunitní centrum sv. Prokopa

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 45,9 km od Penzion Kamejk)

    Na Slunečním náměstí v Praze–Stodůlkách stojí od roku 2001 kostel sv. Prokopa, jenž nese název Komunitní centrum, tedy středisko s otevřenými dveřmi pro každého, kdo chce vejít. Elipticky tvarovaná loď této svatyně 21. století je nakloněna tak, že její osa směřuje k vertikále věže stojící na Slunečním náměstí. Tvůrcem projektu je arch. Zdeněk Jiran s kolektivem.

  • Zámek Komorní Hrádek

    Zámek Komorní Hrádek

    Chocerady, 25724

    (ve vzdálenosti 46,0 km od Penzion Kamejk)

    Původně se hrádek nazýval Veselé a byl postaven jako nástupce hradu Čejchanova, který byl pro nevýhodnou polohu dobyt a jeho zbytky můžeme najít cca 200m pod zámkem. Komorní Hrádek postavil roku 1412 vyšehradský purkrabí Racek Kobyla z Dvorců. Za poděbradských válek byl hrad poničen a jako pustý prodán Jaroslavu ze Šelmberka a Kosti. Jaroslav byl nejvyšším komorníkem Českého království a odtud pochází i pozdější název Komorní Hrádek. Roku 1554 získal hrad Jan z Valdštejna, který ho přestavěl na renesanční zámek a v držení Valdštejnů byl až do roku 1733, kdy se dostává do držení rodu Khevenhüller-Metsch kde také zůstal až do znárodnění v roce 1945. Poté byl předán do užívání armády a vojskům ministerstva vnitra a později, kromě armádní a policejní funkce, byl využíván i jako občasné sídlo vládních špiček. Tento stav trvá dodnes. V současnosti je zde školící a vzdělávací středisko ministerstva obrany. Zámek je tedy pro veřejnost přístupný pouze ve dnech otevřených dveří (září a duben - den památek). Pro zájemce o návštěvu mimo udané termíny je vhodné se předem ohlásit.
  • Zámek Vlašim

    Zámek Vlašim

    Zámek 1, Vlašim, 80041

    (ve vzdálenosti 46,1 km od Penzion Kamejk)

    Zámek se nachází ve městě Vlašim nad řekou Blanicí. Původní hrad nechal postavit ve 14. století Hynek z Vlašimi. Od poloviny 15. století do poloviny století 16. byl hrad postupně přeměňován na šlechtické sídlo a renesančně přestavěn. Od 18. století až do roku 1945 vlastnili zámek Auerspergové, kteří nechali zámek upravit klasicistně. Touto podobou se zámek chlubí dodnes. V zámecké expozici se nacházejí původní zbraně, lovecké trofeje dřívějších majitelů, nářadí a oděvy užívané v minulosti a mnoho dalších zajimavých historických exponátů.
  • Zámek Ostředek

    Zámek Ostředek

    Ostředek, 80197

    (ve vzdálenosti 46,2 km od Penzion Kamejk)

    V západní části stejnojmenné vsi najdeme barokní zámek ze začátku 18.stol.. V roce 1739 byla přistavěna k západnímu průčelí objektu barokní kaple sv. Jana Nepomuckého, která byla v roce 1765 upravena a bohatě vyzdobena. Nad vstupním portálem kaple je vsazena kamenná kartuš s tesanými znaky tří majitelů zámku v 18. stol.(jezuité, Mladotové ze Solopysk, Puteanové). V průběhu 19.stol. vlastnilo zámek několik majitelů, až jej v roce 1844 zakoupil pražský advokát a národní buditel dr. Václav Červinka. Po roce 1945 připadl objekt státu. Dne 21.února 1846 se na zámku narodil básník Svatopluk Čech, jeho otec František Jaroslav Čech byl na Ostředku správcem. Návštěvníci si mohou prohlédnout rodnou světničku Svatopluka Čecha se stálou expozicí o životě a díle. Součástí areálu je zámecký park.

  • Zámek Chanovice

    Zámek Chanovice

    Chanovice, 34152

    (ve vzdálenosti 47,2 km od Penzion Kamejk)

    Barokní zámek se nachází v obci Chanovice na Klatovsku v Plzeňském kraji. Zámek tvoří komplex jedno a dvoupatrových budov nepravidelného půdorysu kolem ústředního čtvercového nádvoří, do kterého vede dlouhý průjezd. Zachovalo se původní gotické zdivo s renesančními a barokními přestavbami. V interiéru zámku se uskutečňují příležitostné výstavy, ve sklepních místnostech je expozice lidových řemesel a v bývalých klenutých stájích lidové hračkářství. Na zámek navazuje rozlehlý park s vodními nádržemi a glorietem z 19. století. Původní gotická tvrz vznikla ve 14. století. Od 15. století ji vlastnili Chanovští z Dlouhé Vsi, kteří tvrz několikrát upravovali a patřila jim až do roku 1717, kdy ji koupili Rumerskichové, kteří nechali tvrz přestavět na barokní zámek. Od roku 1811 patřily Chanovice rodině Becherů, za kterých byl celý zámecký areál upraven prakticky do dnešní podoby.

    Celý zámecký areál v Chanovicích dnes tvoří společenské, vzdělávací, kulturní, ubytovací, odpočinkové a sportovní centrum pro občany šesti vesnic obce a pro návštěvníky obce. V Zámecké budově sídlí Muzeum Lidových řemesel.

  • Kostel Nejsvětější Trojice v Chýnově

    Kostel Nejsvětější Trojice v Chýnově

    Zámecká 6, Chýnov, 39155

    (ve vzdálenosti 47,2 km od Penzion Kamejk)

    Původní gotická jednolodní stavba z pol. 14. stol. byla přestavěna v 2. polovině 17. stol. do raně barokního stylu. Kostelní věž byla dobudována v roce 1727. Velmi vzácný je interiér kostela, na jehož výzdobě (oltář, kazatelna) se podílel i J. Brokof. Po domluvě je možné zajistit prohlídku.

  • Zámek Spálené Poříčí

    Zámek Spálené Poříčí

    Spálené Poříčí, 33561

    (ve vzdálenosti 47,4 km od Penzion Kamejk)

    Zámek je perlou městečka Spálené Poříčí na Plzeňsku. Je to čtyřkřídlá stavba se vstupní pseudogotickou věží se znakem kapituly sv. Víta. V nádvoří zámku je arkádová chodba a kamenné portály. Dochovaly se zbytky renesančních psaníčkových sgrafit. Z původní tvrze se dosud zachovala kamenná deska s letopočtem 1617. Na zámku je k vidění stálá expozice „Život na vesnici na počátku minulého století“ s ukázkou dobového nábytku, je zde také zajímavý koncertní sál s kazetovým stropem ze 17. století. Na zámek navazuje nevelký park.

    Původní tvrz vznikla na počátku 15. století. Za Mitrovských byla tvrz v 1. polovině 17. století přestavěna na trojkřídlý renesanční zámek. V roce 1680 byl zámek rozšířen ještě o čtvrté křídlo. V letech 1749 – 1945 vlastnila zdejší panství pražská kapitula sv. Víta. V 1. polovině 19. století byly provedeny novogotické úpravy. Nyní na zámku sídlí církevní střední odborná škola.

  • Leontýnský zámek

    Leontýnský zámek

    Roztoky, 83234

    (ve vzdálenosti 47,6 km od Penzion Kamejk)

    Malebný Leontýnský zámek stojí ve vyvýšené poloze na okraji rozlehlých křivoklátských lesů na Rakovnicku ve Středočeském kraji. Zámek je patrová stavba nepravidelného půdorysu, která je krytou chodbou spojena s také patrovou věží. Zámek obklopuje volně řešený park, který navazuje na les a pole.

    Na místě dvora zvaného Obora nechal Karel Egon Fürstenberk v roce 1820 postavit klasicistní zámek, který se po dvoru a blízkém lese původně jmenoval Obora. V roce 1865 byl upraven na letohrádek a po Leontýně z Khevenhülleru, manželce Maxe Fürstenberka, přejmenován na Leontýnský zámek či Leontýn. V letech 1893 – 1894 byl zvýšen o patro a přestavěn ve stylu romantické anglické novogotiky. Od 2. poloviny minulého století tu je umístěn sociální ústav pro mládež.

  • Lipnice

    Lipnice

    Spálené Poříčí, 33561

    (ve vzdálenosti 47,6 km od Penzion Kamejk)

    Kdykoli zavítá pozorný cestovatel do Lipnice na Plzeňsku, je mile překvapen zvláštnostmi vesnice, jejím seskupením, výstavností a úhledností. Ves Lipnice je středověká okrouhlice na spálenopoříčském panství, která vznikla umělou kolonisací ve 14. stol.

    Pravděpodobně ji založili Švamberkové jako takzvanou Novou Ves nad Poříčím, která později dostala název Lipnice. Tento název pochází zřejmě od přírodního porostu trav, jimiž je naše ves obklopena, z nichž tráva lipnice patří mezi nejběžnější luční rostliny. Výklad o tom, že naše Lipnice vznikla podle stromu lípa, je méně pravděpodobný, i když je vesnice na lípy velmi bohatá. Na příhodně rovném hřbetu, táhnoucím se severně od Poříčí, vyměřili Švamberkové nejdříve řadu pěti usedlostí s půdou dělenou severojižně na pásy záhumenic. Potom na západní straně v pravém úhlu vystavěli šest dalších usedlostí a půdu za nimi rozdělili vějířovitě. Na zbývajících stranách jižní a východní rozměřili již jen po pěti usedlostech a půdu za nimi rozdělili paprsčitě jako na západní straně. Tak byla obestavěna rozlehlá náves s jednadvaceti láníky a dvaadvaceti lány. Vcházelo se do ní čtyřmi cestami. Z jihu od Poříčí - donedávna dolem, od vsi Ralova, k severovýchodu se táhl ouvoz k Hlubokému a vsi Zarubinům a jako čtvrtý ouvoz k Pranému. Uprostřed návsi vyhloubili rybník jako nádrž na vodu. V 16. stol. byla postavena nad rybníkem panská hospoda. Ve třicetileté válce byly zdejší vesnice zpustošeny. Po Bílé hoře bylo vypáleno Poříčí a Lhotka. Lipnice sice vypálena nebyla, ale nesmírně trpěla tím, že táhnoucí vojska nemohla do Poříčí, ale zůstala v Lipnici. R. 1645 vnikly pluky Nasavského do Lipnice. Byly zde asi týden, sekaly zelené obilí, které krmily koňmi. R. 1655 bylo ještě v Lipnici osm chalup prázdných. Teprve po r. 1700 se život lidí z Lipnice začíná konsolidovat. V r. 1772 postihla vesnici neúroda. Přišla zlá nemoc mor, která trvala dva roky. Velký stavební rozvoj obce nastal v 18. stol. Na návsi kolem rybníka byly postaveny obecní domky, kovárna, domky řemeslníků. Teprve po zastavění návsi vznikly „Kudličky“. V r. 1889 byla zřízena zastávka na železniční trati Rokycany - Nezvěstice, což přineslo další rozšíření obce. V krátkosti jsme se zmínili o historii obce Lipnice, která v r. 1991 oslavila 600 let svého trvání.

    Lipnice byla vyhlášena jako vesnická památková zóna. Hasičský sbor byl v Lipnici založen r. 1892 a v r. 1992 oslavil 100 let svého trvání. Pomník první světové války. Na něm nápis: Památce padlým vojínům ve světové válce ze zdejší obce věnují občané Lipničtí. Pod nápisem uvedeno 15 jmen.

  • Otáčivé hlediště v Týnu n. V.

    Otáčivé hlediště v Týnu n. V.

    Týn nad Vltavou, 37501

    (ve vzdálenosti 47,9 km od Penzion Kamejk)

    Otáčivé hlediště v přírodním parku nabízí ozvučené a osvětlené prostředí a až 242 míst pro diváky. Představení zde probíhají celé léto. Hlediště bylo postaveno v roce 1983 ke stému výročí znovuotevření Národního divadla v Praze. Svými rozměry i kapacitou je menší než hlediště v Českém Krumlově, ale v atmosféře představení mu může směle konkurovat.
  • Kostel Sv. Pankráce v Praze

    Kostel Sv. Pankráce v Praze

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 48,0 km od Penzion Kamejk)

    Gotický kostel zbudovaný  v obci Krušina z románské rotundy z 11. stol. byl poničen při bitvě o Vyšehrad roku 1420, poté Švédy roku 1648 (ze zdiva dodnes trčí dělové kule). Stavbu opravili roku 1650 jezuité, ale v následujícím století sloužil i jako sklad střelného prachu. Při kostelu stojí barokní zvonice.

  • Kostel sv. Martina v Praze-Řepích

    Kostel sv. Martina v Praze-Řepích

    Praha, 16000

    (ve vzdálenosti 48,0 km od Penzion Kamejk)

    Románský kostelík sv. Martina na katastru městské části Praha - Řepy. Kostel byl postaven koncem 12. století. V roce 1627 byl kostel přestavěn a rozšířen o věž. V 18. století byl kostelík rozšířen o kuchtu.

  • Klášter Sv. Karla Boromejského

    Klášter Sv. Karla Boromejského

    Praha, 16000

    (ve vzdálenosti 48,0 km od Penzion Kamejk)

    Ve staré části Řep stojí masivní budova kláštera, jehož plný název je klášter Kongregace milosrdných sester sv. Karla Boromejského. Do Prahy přišly boromejky v roce 1834 a založily pod Petřínem dodnes funkční nemocnici. Později zakoupily Taicmanův dvůr v Řepích na prostorné parcele,kde stával dvůr v letech 1859-1861 daly vystavět budovu kláštera s výchovným ústavem. Dvoupatrová budova měla čtvercový půdorys. Z hřebene střechy vyrůstala úzká ozdobná věžička s vysokou špičatou střechou a s osmi polokruhově zakončenými okny. Součástí kláštera byl i katolický kostel sv. Rodiny, vybudovaný na nároží klášterní budovy.

  • Hvězdárna Ondřejov

    Hvězdárna Ondřejov

    Ondřejov, 25165

    (ve vzdálenosti 48,0 km od Penzion Kamejk)

    Na vrcholku Žalov stojí hvězdárna založena r. 1905 J. Fričem. Dnes je v hvězdárně observatoř a patří Astronomickému ústavu AVČR. V areálu hvězdárny je ve strarých secesních objektech Astronomické muzeum V Šafaříka. V nové hvězdárně je umístěn jeden z největších dalekohledů v Evropě. Hvězdárnu obklopuje park se vzácnými dřevinami.

  • Kostel sv. Petra a Pavla Říčany

    Kostel sv. Petra a Pavla Říčany

    Masarykovo náměstí 70, Praha, 25101

    (ve vzdálenosti 48,1 km od Penzion Kamejk)

    Barokní kostel se nachází v Říčanech a z původní gotické stavby se zachovaly přízemí boční věže. Původní gotický kostel byl vystavěn na počátku 18. století. Marie Pachmajerová do věže nechala zhotovit sochy svatého Petra a Pavla.
  • Františkánský klášter Hájek

    Františkánský klášter Hájek

    Červený Újezd, 82893

    (ve vzdálenosti 48,2 km od Penzion Kamejk)

    Základní kámen pro zdejší Loretu položil hrabě Florián Jetřich Žďárský v roce 1623 v lesíku nazvaném Hájek. Loretánská kaple v Hájku byla dokončena a vysvěcena v roce 1625. Floriánův syn založil roku 1659 u zdejší kaple františkánský klášter. Ten byl dokončován až do 30. let 18. století. Hájecká loreta byla po více než 300 let oblíbeným poutním místem. Cesta z Prahy do Hájku byla lemována 20 poutními kapličkami, vystavěnými v letech 1720-26. Areál se stal po dobu druhé světové války depozitářem Archivu Země české, byly zde uloženy archivy klášterů jiných řádů, zrušených tehdy nacisty. Po přepadení mužských klášterů v roce 1950 komunistickou státní bezpečností se hájecký klášter stal táborem nucených prací pro mladé kleriky z různých řeholí. Tábor nucených prací zanikl v dubnu 1953, kdy se stalo z Hájku vojenské skladiště. Místo je opětně obnovováno od konce 90. let 20. století.

  • Hrad Jenčov

    Hrad Jenčov

    Nižbor, 26705

    (ve vzdálenosti 48,3 km od Penzion Kamejk)

    O hradu Jenčově se nedochovaly písemné zprávy. Archeologické nálezy hovoří pro jeho vznik na přelomu 13. a 14. století, pravděpodobně byl založen jako lovecký hrádek buď některým z posledních Přemyslovců (v souvislosti s rozšiřováním přemyslovského loveckého hvozdu se často hovoří o Přemyslu Otakaru II.) anebo Janem Lucemburským (na tento původ se usuzuje na základě podobnosti mezi jmény Jan a Jenčov). Malý hrad patřil patrně pod správu nedalekého Nižboru a vzhledem k menšímu významu o něm není v historických pramenech zmnínky. Zanikl opuštěním v souvislosti se ztrátou své funkce nejpozději v 16. století. Jenčov patří k našim nejmenším hradům. Stával v hlubokých lesích u Nižboru na skalce v údolí potoka Vůznice. Sestával pouze z hranolové věže o rozměrech 7,5×10 m a k ní přiléhajícího paláce. Minimálně patrový palác na ploše přibližně 9×18 m měl v přízemí dvě plochostropé místnosti. Prostor v sousedství paláce byl nejspíše ohrazen.

  • Táborská brána

    Táborská brána

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 48,3 km od Penzion Kamejk)

    Táborskou bránu najdete v jihovýchodní části Vyšehradu. Tato pozdně renesanční brána byla postavena někdy před rokem 1640 jako součást předsunutého opevnění hradu. Nepříliš zdobná, čistě účelová stavba má v patře 4 střílny a v pilířích průjezdu jsou patrné vodící drážky padací brány.

  • Hrad Červený Újezd

    Hrad Červený Újezd

    Červený Újezd, 82893

    (ve vzdálenosti 48,3 km od Penzion Kamejk)

    Soukromá stavba byla nazvána podle obce, ve které se nachází, tedy Hrad Červený Újezd a vznikla v letech 2001 - 2002. Záměrem bylo postavit naším stylem historizující objekt vycházející z tradičních řemeslných postupů a odpovídající nárokům současnosti. V areálu hradu je umístěno muzeum. V muzeu uvidíte originály i kopie typických nástrojů, přístrojů a vybavení českého venkova minulého i předminulého století, doplněné selským malovaným nábytkem, dílnami tradičních řemesel, rytířským sálem, krčmou se staročeskými jídly a nápoji i hradním antikem. Nové interiéry vytvořili místní řemeslníci. Pokud tedy, jako my, rádi sníte a máte rádi historii, dobré jídlo a pití, přijeďte se přesvědčit, jak se nám náš úmysl zdařil. Hrad je pro návštěvníky otevřen 365 dní v roce (pokud již nejsou provedeny rezervace). VSTUPNÉ: Muzeum - dospělí: 120,- Kč děti, studenti, ZTP: 60,- Kč Skanzen a zahrada - otevřeny denně 9:00 - 17:00 dospělí: 60,- Kč děti, studenti, ZTP: 30,- Kč

  • Bývalá brána Špička

    Bývalá brána Špička

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 48,3 km od Penzion Kamejk)

    V Praze na Vyšehradu se mezi Táborskou a Leopoldovou bránou blízko Jedličkova ústavu se nacházela brána zvaná Špička. Ve své původní podobě se dochovala až do 17.století kdy zanikla s výstavbou nového barokního opevnění. Z brány zůstaly jen fragmenty.

  • Zřícenina Říčany

    Zřícenina Říčany

    Praha, 25101

    (ve vzdálenosti 48,4 km od Penzion Kamejk)

    Zřícenina gotického hradu se nachází na nevysokém ostrohu obtékaném Říčanským potokem poblíž náměstí v Říčanech ve Středočeském kraji. Říčanský hrad patřil k nejhonosnějším šlechtickým sídlům u nás. Z rozsáhlého hradu se dochovala severní a západní zeď hradního paláce se sdruženými okny a zbytek nároží hranolové věže, z někdejších hradeb, příkopů a valů prakticky nic nezůstalo. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    Hrad byl vybudován ve 2. polovině 13. století a stal se sídlem rodu Říčanských z Říčan. Za husitských válek byl hrad v roce 1420 obléhán a dobyt. Po polovině 15. století ztrácel hrad význam, tehdejší majitelé Trčkové z Lípy jej neužívali a počátkem 16. století jej nechali zpustnout. V roce 1544 se hrad poprvé uvádí jako pustý.

  • Kongresové centrum Praha

    Kongresové centrum Praha

    Praha, 14000

    (ve vzdálenosti 48,4 km od Penzion Kamejk)

    V letech 1998 - 2000 byla provedena rekonstrukce a dostavba bývalého kulturního a společenského centra známého jako Palác kultury, otevřený v roce 1981. V červnu 2000 byl zahájen provoz Kongresového centra Praha. Kvalita a účelnost rekonstruovaných i nových objektů byla prověřena patrně největší možnou zátěží: hned po otevření se zde s úspěchem konalo 55. výroční zasedání Mezinárodního měnového fondu a Skupiny světové banky, jedna z nejrozsáhlejších a nejvýznamnějších akcí na světě vůbec. Všechny části areálu fungovaly bezchybně. Kongresové centrum Praha disponuje osmi sály s celkovou kapacitou 4500 míst, třiceti salonky s další kapacitou 1500 míst. Největší Kongresový sál pro téměř 3000 osob lze použít i jako špičkový hudební sál s dokonalou akustikou, vzduchotechnikou i strukturovanou kabeláží.

  • Leopoldova brána

    Leopoldova brána

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 48,4 km od Penzion Kamejk)

    Raně barokní Leopoldova brána byla vystavěna s největší pravděpodobností v 60. letech 17. století, v první etapě budování hradeb Vyšehradu po skončení třicetileté války. Bránu navrhl Carlo Lurago. Zatímco zadní strana brány je hladká, průčelní stěna je bohatě sochařsky zdobená. Štítovou nadstavbu brány odděluje korunní římsa. Pod ní je ve střední části umístěn maskaron. Na samém vrcholu štítu je kamenná plastika orlice, kterou po stranách doplňují koule a o něco níže kamenné plastiky lvů. Brána je rovněž někdy nazývána jako Francouzská. To proto, že v letech 1741-42 kdy byla Praha okupována francouzským vojskem, byly vylepšovány vyšehradské hradby. Stavebním pracem velel francouzský generál, inženýr de Berdiquier. Ten nechal, jak se sám domníval na věčnou paměť, umístit na bránu svůj znak. Avšak ihned po odchodu okupačního vojska byl znak odstraněn. Počátkem 19. století byla brána zazděna, a až v roce 1841 po dostavbě Cihelné brány kdy byla vyšehradská pevnost zprůjezdněna, byla vyzdívka odstraněna.

  • Kostel sv. Vavřince na Vyšehradě

    Kostel sv. Vavřince na Vyšehradě

    Soběslavova ul., Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 48,4 km od Penzion Kamejk)

    V Soběslavově ulici nalezneme jednu z nejvýznamnějších památek Vyšehradu, zbytky kostela sv. Vavřince. Původní předrománský kostel, pravděpodobně z 1. pol. 11. století, byl na konci téhož století nahrazen trojlodní románskou bazilikou. Kostel stál těsně za příkopem akropole a byl zřejmě vázán právě k ní. Významným nálezem z této doby je zejména skvostná dlažba. Archeologické nálezy potvrzují že kolem kostela býval hřbitov. Okolo roku 1326 byl upraven v gotickém slohu a byl k němu přistavěn dům. V bouřlivých událostech roku 1420 byl těžce poškozen a v následujícím roce postupně rozebírán. Částečně byl začleněn do budovy děkanství, kde na jeho pozůstatcích vznikla roku 1507 kaple sv. Vavřince. Uvnitř objektu jdou dnes uloženy fragmenty náhrobních desek z 11. a 12. století, gotických náhrobků a další stavební zlomky.

  • Bývalá akropole Vyšehradu

    Bývalá akropole Vyšehradu

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 48,4 km od Penzion Kamejk)

    V západní části akropole stával knížecí později královský palác. Dnes už zde najdeme jen fragmenty ukazující asi jeho rozsah a v pozůstatku středověké strážní věže je dnes umístěna Galerie Vyšehrad. Nedaleko odtud je i zachována středověká studna. Největší část bývalé akropole vyšehradu dnes zaujímá park. V místech dnešního sadu stávala od 17. století dnes už zaniklá zbrojnice. Byla vystavěna v souvislosti s barokním opevňováním a na jejím vzniku se podíleli stavitelé Bossi, Carlo Lurago a kameník G.B. Spinetti. Šlo celkem o jednoduchou budovu navíc nikdy nedokončenou podle původních plánů, s obrovskými sály pro ukládání zbraní. Roku 1927 objekt vyhořel a bylo rozhodnuto o jeho demolici. Jediné co se z této stavby dochovalo jsou dva kamenné portály, spojené navzájem rubovými stranami a zasazené do ohradní zdi nově vytvořeného parku V sadu pak byly umístěny čtyři sousoší od Josefa Václava Myslbeka. Vztahují se k čekým bájím a představují pěvce Lumíra a alegorie Písně, hrdinové dívčí války Ctirad a Šárka, kněžna Libuše s Přemyslem a pěvci Záboj a Slavoj. Sousoší původně zdobila Palackého most, ale při náletu v roce 1945 byla poškozena. Po opravě se na původní místo již nevrátila. Při ohradní zdi parku byl při archeologických výzkumech v letech 1931/2 objeveny a odkryty zbytky románského mostu z konce 11. století. Most, původně 23 m dlouhý, spojoval tehdejší románskou baziliku s knížecí akropolí, takže právě někde v těchto místech vedl příkop oddělující akropoli od zbytku Vyšehradu. Svému účelu sloužil až do 15. století. Šířka mostu přesahovala 5 m, jediný odkrytý oblouk měl klenbu o šířce asi 280 cm.

  • Rotunda sv. Martina na Vyšehradě

    Rotunda sv. Martina na Vyšehradě

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 48,4 km od Penzion Kamejk)

    Je nejstarší z dochovaných pražských rotund a současně nejstarší dochovanou památkou na Vyšehradě. Byla postavena nejspíše ve druhé polovině 11.století. Na centrální stavbě s apsidou neobvyklého parabolického tvaru je původní zdivo z nevysokých kvádříků, členěné na apsidě lisénami, dále lucerna s obnovenými sloupky, koncha apsidy a kupole lodi. V husitských válkách ji husité vyplenili, v třicetileté válce v ní byla prachárna. V roce 1719 byl starý románský vstup nahrazen barokním portálem a položena nová dlažba. Za bombardování Prahy Prusy roku 1757 byla její stavba těžce poškozena, v této souvislosti byla do její zdi vezděna jedna z pruských dělových koulí, kterou tam můžeme vidět dodnes. V roce 1784 ji císař Josef II. zrušil, a pak sloužila jako skladiště. Při budování nové komunikace skrz Vyšehrad hrozilo rotundě její zbourání. Díky zákroku hraběte Chotka, byla zachráněna. Pak byla pronajímána jako obydlí pro chudinu, byl probourán nový vstup, v apsidě zřízena kuchyně a do klenby proražen otvor pro komín. Teprve na sklonku 19.století se ji podařilo vyšehradské kapitule odkoupit zpět a byla obnovena, čímž dostala nynější podobu. Byla provedena reromanizace, do nového vstupu zasazen novorománský portál, upravena okna lucerny, doplněny štukové římsy a okna dostala nové barevné vitraje.

  • Vyšehrad

    Vyšehrad

    Praha, 12000

    (ve vzdálenosti 48,5 km od Penzion Kamejk)

    Vyšehrad je národní kulturní památkou. Dnešní podoba opevněného sídla s mohutnými cihelnými hradbami, bastiony aj. pochází většinou z barokní přestavby, stejně jako brány Táborská a Leopoldova. Třetí brána – Cihelná či Nová – je empírová z roku 1841. Středověkou slávu přemyslovského sídla dnes připomínají kromě církevních staveb pouze torzo brány Špičky, barokní budovy se zdivem strážní věže, fragmenty románského mostu a zříceniny gotické strážnice zvané Libušina lázeň na skále nad řekou Vltavou.

    Druhé pražské sídlo českých panovníků bylo s největší pravděpodobností založeno během 10. století na strmé skále nad pravým břehem řeky Vltavy. Vyšehrad střežil od jihu vstup do pražské kotliny. Vrcholem slávy Vyšehradu bylo období po roce 1067, kdy sem trvale přesídlil z Pražského hradu kníže Vratislav II. Za něj byl Vyšehrad přeměněn na honosné panovnické sídlo s palácem, několika kostely a kaplemi a byla tu založena kapitula s kapitulním domem. Ve zvelebování Vyšehradu pokračovali i jeho nástupci až po Soběslava I., který kolem roku 1140 přesídlil na Pražský hrad. Poté Vyšehrad ztratil svůj význam a pustnul, změnu přinesla až vláda Karla IV. Ten nechal pustnoucí areál v letech 1348 – 1350 zcela přestavět ve vrcholné gotice, dal také vybudovat nové opevnění se dvěma bránami, královský palác a upravit kapitulní kostel sv. Petra a Pavla. V roce 1420 obsadili a vyplenili Vyšehrad husité, v roce 1448 se jej zmocnilo vojsko Jiřího z Poděbrad. Pak byl celý areál ponechán svému osudu a postupně se změnil v ruiny. V letech 1654 – 1678 byl Vyšehrad přebudován na mohutnou barokní pevnost, která se však nikdy neuplatnila. Stavební činnost pokračovala i později.

    Areál Vyšehradu je volně přístupný, objekty se vstupným jsou otevřeny po celý rok, jedná se o kasematy se sálem Gorlice, expozice Pevnost Vyšehrad, bazilika sv. Vavřince, kostel sv. Petra a Pavla.

    Otevírací doba denně od 9,30-17h (měsíc XI.-III.) 9,30-18h (měsíc IV.-X.)

    Vstupné Galerie Vyšehrad: 10 Kč Cihelná brána (výstava): 10 Kč (děti do 6 let zdarma.) Kasematy a Gotický sklep (s průvodcem): 30 Kč, zlevněné 20 Kč (děti do 6 let zdarma), rodinné vstupné (2 dospělí a 2 děti) 60 Kč

  • Debrník

    Debrník

    Hlavatce, 39173

    (ve vzdálenosti 48,5 km od Penzion Kamejk)

    Vesnice na severním okraji Soběslavských Blat. Stojí zde celá řada krásných usedlostí, pravděpodobně od stavitele Šocha.  Debrník byl v roce 2004 vyhlášen vesnickou památkovou zónou.

    Leží 2 km jižně od Železné Rudy a je součástí správního území města. Původně zde byl pouze les, ve kterém se roku 1774 usadili skláři. Později vznikla u sklárny vesnice. Název Debrník pochází ze slovanského základu debř, což je hluboké údolí. Roku 1779 byl na Debrníku Hafenbrädlem postaven zámeček, který daroval své dceři Alžbětě Hafenbrädlové, což byla huťmistrová vlastnící skelné hutě v Alžbětíně. Po ní pojmenovaném místě roku 1825. V kapli s výzdobou z hafenbrädlovských skláren jsme mohli nalézt ostatky sv. Konstantina ve skleněné rakvi, kterou Alžběta Hafenbrädlová koupila v Římě za 35 000 zlatých. V zámečku, po jeho zakoupení Hohezollerem i s celým kamerálním lesem, byly kanceláře a obydlí nadlesního. Z Železné Rudy vede k tomuto místu zeleně značená turistická trasa. Dostupné pouze pěšky celý rok Nejvyšší vrchol Debrnické hornatiny. Měří 1337 metrů. Nachází na německo-české státní hranici. Tento vrchol se také často nazývá Laka, nebo Plesná. Dostupné pouze pěšky celý rok
  • Vyšehradský hřbitov se Slavínem

    Vyšehradský hřbitov se Slavínem

    V Pevnosti 159/5b, Praha, 12800

    (ve vzdálenosti 48,5 km od Penzion Kamejk)

    Ve druhé polovině 19. století byl v novogotickém slohu přestavěn chrám sv. Petra a Pavla. Tehdy také vznikla myšlenka zřídit na Vyšehradě v místě farního hřbitova národní pohřebiště. Výstavba Pantheonu trvala mnoho let. Dnešní hřbitov vytváří osobitý výtvarný celek a je jedinečnou galerií hřbitovní plastiky. Místo posledního odpočinku zde nalezlo téměř 600 osobností kultury a vzdělanosti. - např. A. Dvořák, K. Čapek, B. Němcová, K. H. Mácha, J. Neruda, A. Mucha, M. Aleš ...

  • Cihelná brána na Vyšehradě

    Cihelná brána na Vyšehradě

    V Pevnosti 159/5b, Praha, 12800

    (ve vzdálenosti 48,6 km od Penzion Kamejk)

    Historická expozice v Cihelné bráně prezentuje vývoj pevnosti Vyšehrad v kontextu historie pražského opevňovacího systému. Výstava je členěna do 3 linií: 1. Historie pevnosti Vyšehrad, 2. Historie pražského opevnění a 3. Exkurse do některých historických souvislostí. Vyšehrad vznikl jako opevněné hradiště někdy v 10. století. Za vlády Vratislava II. se stal Vyšehrad knížecí rezidencí, bylo zesíleno jeho opevnění, vybudován zděný palác, založena bazilika sv. Vavřince, románská rotunda sv. Martina a Vyšehradskou kapitulu. Karel IV. přestavěl Vyšehrad v kamennou pevnost a připojil jej hradbami k Novému Městu Pražskému. Od poloviny 17. století se Vyšehrad proměňoval v barokní pevnost s vojenskou posádkou a v rukou vojenské správy zůstal do roku 1911, kdy byl předán městu.

  • Nuselský most

    Nuselský most

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 48,8 km od Penzion Kamejk)

    Obrovský most (délka 485 m, průměrná výška 42,5 m) spojující Pankrác s centrem města překlenul údolí Botiče v roce 1973, ale jeho stavba započala již o šest let dříve. Původně nesl jméno prezidenta Klementa Gottwalda. Vede po něm šestiproudá pražská magistrála  a tubusem uvnitř mostu prochází trasa C metra. Z mostu je slušný rozhled do Nuselského údolí i na Pražský hrad a Vyšehrad. Nechvalně proslul především tím, že se skokem z něj rozhodlo ukončit svůj život již několik stovek lidí.

  • Pravoslavný kostel Panny Marie v Praze

    Pravoslavný kostel Panny Marie v Praze

    Praha, 12000

    (ve vzdálenosti 48,9 km od Penzion Kamejk)

    Pravoslavný kostel Panny Marie v ulici Na slupi pod Vyšehradem v Praze. Kostel byl založen v roce 1360 Karlem IV. V polovině 19. století prodělal kostel přestavbu. Nad kostelem se zvedá štíhlá věž. Kostel je označován jako nejstarší gotický kostel v Praze.

     

  • Kostel Panny Marie Vítězné na Bílé hoře

    Kostel Panny Marie Vítězné na Bílé hoře

    Praha, 16000

    (ve vzdálenosti 49,0 km od Penzion Kamejk)

    Již čtyři roky po bitvě vyrostla na Bílé hoře malá barokní kaplička. Právě k ní v den výročí bitvy v roce 1624 směřovalo děkovné procesí. Císař Ferdinand II. položil nedaleko kapličky v roce 1628 základní kámen ke stavbě kostela Panny Marie Vítězné. Ke stavbě kostela však nedošlo, zůstala jen původní malá kaplička, kterou roku 1648 vyplenilo švédské vojsko. Více než půl století pustla a chátrala. V roce 1704 byla opravena a nově zasvěcena sv. Václavovi. O dva roky později byla kaplička rozšířena. V první třetině 18. století byla ke kapli přistavěna kruchta a dvě kapličky. Tímto získal kostelík půdorys kříže. Interiér kostelíka byl vyzdoben obrazy s výjevy bělohorské bitvy. Vznikl tak barokní poutní areál, jehož rozvoj však byl násilně přerušen. Císař Josef II. jej roku 1785 zrušil. Později byl areál opraven a opět navrácen původnímu účelu. Podruhé byl rozvoj poutního místa násilně přerušen v dubnu 1950, tentokrát komunistickou vládou. K obnově došlo po listopadu 1989, kdy se kostelíka ujal Břevnovský klášter.

  • Zámek Hostivice

    Zámek Hostivice

    Hostivice, 25301

    (ve vzdálenosti 49,0 km od Penzion Kamejk)

    Barokní zámek se nachází v Hostivicích ve Středočeském kraji. Zámek je dvoupatrová budova s obdélnou pavilónovou nástavbou. V bývalém hlavním sále a na zdech nástavby jsou zbytky fresek s výjevy z bitvy na Bílé hoře. Součástí zámeckého objektu je kaple. K zámku se připojuje barokní panský dům z 18. století s mohutnou sýpkou.

    Ve 2. polovině 17. století byl vybudován raně barokní zámek, který byl v roce 1734 přestavěn. Ve 2. polovině minulého století byl zámecký objekt rekonstruován pro sídlo městského úřadu a kulturní účely.

  • Kostel sv. Martina v Měchnově

    Kostel sv. Martina v Měchnově

    Divišov, 25726

    (ve vzdálenosti 49,0 km od Penzion Kamejk)

    Kostel sv. Martina v Měchnově u Divišova je významnou památkou české sakrální architektury. Pozdně románské jádro kostela pochází snad ze 13. století, ale na dnešní podobě se nejvíce podepsala raně barokní přestavba z počátku 18. století. Také interiér je převážně barokní (hlavní sloupový oltář, kazatelna, varhany). Kostel sv. Martina  v Měchnově je chráněn státem jako kulturní památka.

  • Kostel Panny Marie U alžbětinek

    Kostel Panny Marie U alžbětinek

    Praha, 12000

    (ve vzdálenosti 49,0 km od Penzion Kamejk)

    Barokní kostel Panny Marie U alžbětinek byl postavený v roce 1724 až 1725 podle návrhu K.I. Dientenhoferem. Kostel má věžové průčelí a stojí v jedné řadě s bývalým klášterem alžbětinek. Součástí kostela je kaple sv. Tekly, jejíž interiér je pěkně zdobený.

  • Smíchovská synagoga

    Smíchovská synagoga

    Praha, 15000

    (ve vzdálenosti 49,1 km od Penzion Kamejk)

    Smíchovská synagoga je druhá nejmladší synagoga v Praze hned po Španělské. Byla vystavěna v roce 1863 v maursko-novorománským stylu, ale následně přestavěna na počátku 20. století (1931) ve stylu monumentalistickém. 

    Jednalo se o velmi důkladnou a rozlehlou budovu, pod hlavním sálem podsklepenou, s teplovzdušným topením, vyzdobenou nástěnnými malbami, s vysokým svatostánkem a vitrážovými okny. Novorománská stavba byla ukončena vystupující kordonovou římsou s obloučkovým vlysem a deskami Desatera uprostřed. Na západě k hlavní stavbě přiléhala předsíň s hlavním vstupem a ženskou galerií v patře. Základní dispozici hlavního sálu tvořil podélný prostor, sklenutý devíti klenbami mezi maurskými oblouky na čtyři pilíře uprostřed.

    Od roku 1941 zde nacisté skladovali zabavený židovský majetek. V dobách komunistického režimu sloužila jako skladiště pro nedaleké ČKD. Byla dokonce určena k demolici, památkářům se však stavbu podařilo zachránit. V roce 2004 byla zrekonstruována a přestavěna na židovský archiv. Byla přistavěna nová budova, předzahrádka a změněno okolí stavby.

  • Klášter augustiniánů v Praze

    Klášter augustiniánů v Praze

    Praha, 12000

    (ve vzdálenosti 49,1 km od Penzion Kamejk)

    Areál bývalého kláštera kanovníků sv. Augustina s kostelem Panny Marie a sv. Karla Velikého je někdy zván prostě Na Karlově. Areál byl založen králem Karlem IV. roku 1350 a dostavěn byl vlastně až v období pozdní renesance. Klášter byl zrušen v roce 1785. V areálu byl umístěn chorobinec, poté pobočka městské nemocnice Na Bulovce a dnes je zde Muzeum policie. Klášter tvoří čtyřkřídlá budova konventu na čtvercové parcele a svírá svými křídly čtvercový dvůr. Vnějším raně barokním fasádám s klasicistními úpravami dominují profilovaná korunní římsa a fragmenty gotických a renesančních architektonických prvků. Podobně je tomu v případě fasád rajského dvora. Fasádě staré prelatury, která byla upravena při vrcholně barokní přestavbě, dominují kamenný a štukový portál. Fasáda nové prelatury, původně vrcholně barokní, byla podstatně porušena pozdějšími architektonickými zásahy.

  • Stará Hostivař

    Stará Hostivař

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 49,1 km od Penzion Kamejk)

    Hostivař je připomínána poprvé v roce 1068, kdy synové Břetislava I. (Břetislav, Konrád a Jaromír) se svými věrnými položili se táborem na lukách u Hostivaře. Hostivař byla tvrzí. V tu dobu náležela Vladykovi Hroznatovi, přešla pak do rukou kapituly Vyšehradské. Dále patřila Vítkovi z Hostivaře a po mnohých dalších majitelích roku 1783 byla odevzdána nejvyššímu purkrabímu českému. Od roku. 1860 byla majetkem českého království.

    Z historické doby zůstal tu dvůr Hostivař, kterýž je přestavěn ze zmíněné tvrze, dále prostá sice, ale prastará stavba románského kostelíka Stětí sv. Jana Křtitele, asi z 11. století. Skládá se z polokruhové, konchou sklenuté apsidy a z obdélníkové lodi s rovným stropem. Zdivo je hladké. Na severní straně lodi je pozdější gotický vchod, který je zazděný náhrobním kamenem. V 18. století bylo zazděno v apsidě původní románské okénko a vybourána dvě nová okna barokního tvaru, roku 1893 však opětně obnoveno původní. Roku 1864 byla původní střecha lodi (s vysokými štíty) snížena a na ní postavena vížka se dvěma zvonky a místo nevkusného oltáře byl dán v roce 1893 nový nízký oltář románský, s velkým křížem nad tabernakulem a se soškami po stranách.

    Stará Hostivař je od roku 1993 chráněnou památkovou zónou.

  • Dumetovský dům

    Dumetovský dům

    Rokycany, 33701

    (ve vzdálenosti 49,2 km od Penzion Kamejk)

    Tato státem památkově chráněná stavba představuje nejlépe dochovaný měšťanský dům ve městě Rokycany. První zmínka o domě pochází z roku 1542. Dům pravděpodobně stál na svém místě už dávno předtím, minimálně od 14. století, ale teprve renesanční přestavba v 16. století mu dala dnešní dispozici. V majetku Dumetů zůstal dům až do roku 1601. V 18.století dům prošel celkovou barokní přestavbou. Původně renesanční měšťanský dům pokryla hravá pozdně barokní fasáda.

  • Ruzyně

    Ruzyně

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 49,2 km od Penzion Kamejk)

    Vesnice Ruzyně je připomínána již v zakládací listině kláštera v Břevnově, hlásící se do roku 993. V majetku kláštera zůstala do roku 1420, pak byla nějaký čas v majetku pražských měšťanů a od 16. století patřila pražskému purkrabství. Z roku 1406 se zachovala zpráva o tamější tvrzi a dvoru s trojím poplužím, jež byly klášterním majetkem. Za husitské revoluce byla Ruzyně zabavena pražskými městy, aby pak byla postoupena purkrabským statkům. V druhé polovině 15. století byla ruzyňská tvrz již pravděpodobně pustá. Roku 1592 vyhořel purkrabský dvůr. Byl znovu postaven, ale za třicetileté války se opět změnil v trosky. I vesnice byla v té době zpustošena, takže roku 1564 měla čtyři selské dvory, tři chalupy a jedno zahradnické stavení, ovšem šest selských statků zůstávalo pustých. 

    Před věznicí, tedy bývalým cukrovarem, se pouze v torzu zachovaly pozůstatky někdejší zemědělské osady, pocházející většinou z 18. a 19. století. K nejstarším z nich patří Kubrův statek (čp. 15) s uvedeným letopočtem 1732. Patřil rodině tajných evangelíků, tvrdě pronásledovaných ještě v 18. století před vydáním tolerančního patentu roku 1781. S rodem Kubrů souvisí i další významná památka Ruzyně, totiž toleranční hřbitov v Huberově ulici. Byl založen pro pohřbívání nekatolíků z širokého okolí (Šárky, Střešovic, Břevnova, Lysolají atd.) před rokem 1788. V revolučním roce 1848 zde demonstrovali pražští studenti, kteří tu položili věnce k uctění památky padlých bělohorských bojovníků, jejichž památku připomíná mohyla na vrcholu Bílé hory, vybudovaná v roce 1920 sokolskou jednotou.

    Od roku je střed bývalé vesnice Ruzyně chráněn jako vesnická památková rezervace.

  • Kostel Panny Marie Sněžné v Rokycanech

    Kostel Panny Marie Sněžné v Rokycanech

    Rokycany, 33701

    (ve vzdálenosti 49,2 km od Penzion Kamejk)

    Kostel Panny Marie Sněžné, neboli děkanský kostel, je hlavní rokycanskou sakrální stavbou. Existence kostela je zmiňována současně s prvními doloženými zprávami o městě z roku 1110. Dnešní kostel dodnes nese znaky vysoké vznosné gotické stavby zejména v oblasti presbyteria, kde se uchovaly gotické opěrné pilíře. Po požáru jej znovu barokně přestavěl architekt Palliardi v r. 1788, avšak bez věže nahrazené pouze dřevěnou zvonicí. Věž přistavěl až v roce 1823 pražský stavitel Hoger. Budova je trojlodní. Obsahuje nádherný hlavní oltář ze tří druhů mramoru v rokokovém slohu.

    K chrámovému pokladu náleží zajímavá gotická zlacená bronzová monstrance, překrásná barokní stříbrná paprskovitá monstrance s drahými kameny a perlami a dva bohatě tepané zlacené stříbrné barokní kalichy. Z chrámových textilií je světově proslulá gotická kasule rokycanská s vyšívanou postavou Sv. Alžběty, Panny Marie a další světice.

  • Evangelický toleranční hřbitov

    Evangelický toleranční hřbitov

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 49,2 km od Penzion Kamejk)

    Nejmenší pražský hřbitov o rozloze něco málo přes 500 m2. leží ve stráni nedaleko obvodové zdi obory Hvězda mezi ulicemi Huberova a Kralupská. Jeden z mála nekatolických hřbitovů zakládaných po vydání tolerančního patentu roku 1781. Byl zřízen na svahu Bílé hory před rokem 1788. Roku 1848 se tu shromáždili pražští studenti, aby zde položili věnce k uctění padlých bělohorských bojovníků. Tím se jim podařilo obejít policejní zákaz pořádat jakékoliv protirakouské shromáždění na Bílé hoře. Na hřbitově je dnes dochováno na 15 zčásti torzovitých náhrobků, hrobů je kolem třiceti.

  • Kostel sv. Apolináře v Praze

    Kostel sv. Apolináře v Praze

    Praha, 12000

    (ve vzdálenosti 49,3 km od Penzion Kamejk)

    Kostel založen v polovině 14. st. Karlem IV. pro kapitulu, kterou jsem r.1362 přenesl ze Sadské. Roku 1503 splynula tato kapitula se svatovítskou, která má dodnes ke kostelu patronátní právo. Kostel je gotická,  jednolodní stavba s věží, s původními klenbami. V roce 1897 prodělal kostel přestavbu.

  • Klášter a kostel Sv. Gabriela

    Klášter a kostel Sv. Gabriela

    Praha, 11000

    (ve vzdálenosti 49,3 km od Penzion Kamejk)

    V zadní části zahrady Kinských stojí málo známý klášter s kostelem sv. Gabriela, jehož zakladatelkou byla hraběnka Gabriela Sweerts-Šporková. Rozhodla se založit první sídlo benediktinek beuronské kongregace v Praze. Klášter byl zasvěcen jejímu křestnímu patronu archandělu Gabrielovi. Základní kámen ke stavbě kláštera byl položen roku 1888. Stavbu i výzdobu provedli příslušníci řádu beuronských benediktinů. Kostel o délce 26 m a šířce 13 m se skládá ze dvou lodí, z nichž hlavní vyšší má dřevěný strop a postranní nižší je klenutá. Kostel má mohutnou čtyřhrannou třípatrovou věž o výšce 43 m s jehlancovitou střechou a krásný bohatě zdobený portál v hlavním vchodu. Nad ním jsou sochy sv. Benedikta a sv. Scholastiky a ještě výše patron chrámu archanděl Gabriel. Kostel byl vysvěcen v roce 1891 a v roce 1899 sem přišly první sestry benediktinky ze starobylého opatství na Nonnbergu v Salzburgu.

  • Palackého most

    Palackého most

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 49,3 km od Penzion Kamejk)

    Palackého most je pátým mostem přes Vltavu na území města Prahy (po proudu řeky). Co do stáří je třetím v pořadí a také třetím kamenným mostem (po Karlově a Negrelliho mostě).

    Projekt mostu vypracoval český inženýr Josef Reiter s Bedřichem Münzbergerem. Základní kámen byl položen 13. 5. 1876. Most stavěla německá firma z Vídně bratří Kleinové, Schmolla a Gärtner. Most je kamenný, má 7 kleneb, střední o průměru 32 m, po obou stranách pak 30,4 m, 28,8 m a u břehů 27,2 m. Doprava na mostě byla zahájena v r. 1878. Na mostě byly uloženy koleje elektrické pouliční dráhy excentricky a osobní automobily jezdily pouze po jedné straně a v jednom směru.

    Mostu se říkalo "Kamenný na Smíchov", také "Podskalský", ale brzy dostal jméno českého buditele Františka Palackého. Jen po dobu okupace se jmenoval Mozartův most. Most měl bohatou sochařskou výzdobu: ve vrcholech jednotlivých kleneb mostu je 14 kamenných erbů pražských a dalších měst, ležících na Vltavě a Labi. Modeloval je sochař Bohuslav Schnirch. Na zdivu krajních opěr na obou stranách mostu byly další čtyři větší znaky měst, zachovaly se však jen dva na smíchovské straně, zatímco novoměstské byly při náletu definitivně zničeny.

  • Klášter benediktinů na Slovanech (Emauzy)

    Klášter benediktinů na Slovanech (Emauzy)

    Na Slovanech, Praha, 12000

    (ve vzdálenosti 49,3 km od Penzion Kamejk)

    Klášter benediktinů na Slovanech, neboli Emauzský klášter či klášter benediktinů u chrámu panny Marie a slovanských patronů je Národní kulturní památkou a najdeme jej v Praze - Novém Městě, v prostoru mezi ulicemi Vyšehradská, Trojická, Pod Slovany a Na Slovanech. Původní název kláštera byl Na Slovanech. Druhé pojmenování je z roku 1372, kdy se učedníkům cestou do Emauz předčítala část evangelia.

    V klášteře vznikla hlaholská část remešského evangeliáře. Na tento evangeliář přísahali při korunovaci francouzští králové od poloviny 16. do 18. století.

    Klášter založil 21. listopadu 1347 král Karel IV. pro řád slovanských benediktinů. V roce 1371 byl u kláštera postaven kostel zasvěcený panně Marii, svatému Jeronýmovi, slovanským věrozvěstům Cyrilu a Metodějovi a českým světcům Vojtěchovi a Prokopovi. Klášter byl postaven na skalním výběžku v sousedství kostela svatého Kosmy a Damiána a byl součástí výstavby Nového Města v roce 1348. V areálu kláštera je konventní chrám, jižně přiléhá kvadratura s rajským dvorem. Západní část kláštera tvoří novější budovy postavené v první polovině 19. a ve třicátých letech 20. století. Do areálu kláštera patří také kaple svatého Kosmy a Damiána.

    Původně byl klášter postaven v gotickém slohu. V 17. a 18. století byl klášter přestavěn v barokním slohu a rozšířen o jedno patro. Ke kostelu byly přistavěny dvě raně barokní věže. V roce 1880 až 1890 prodělal klášter přestavbu v novogotickém stylu. V roce 1929 až 1930 byl komplex kláštera upraven podle návrhu architekta Bohumila Hypšmana. V roce 1942 byli benediktini gestapem vyhnáni z kláštera a ten po té sloužil jako vojenský lazaret. Na konci druhé světové války při osvobozování Prahy byl při spojeneckém náletu poničen kostel a klenby v klášteře. V padesátých letech 20. století byl klášter a kostel opraven a stal se majetkem státu. Při rekonstrukci kláštera byly rekonstruovány klenby, kostel a zničené kostelní věže byly nahrazeny betonovými křídly s pozlacenými hroty. V klášteře pak bylo sídlo Československé akademie věd. Po sametové revoluci je majetkem kláštera a kostela Benediktinské opatství v Emauzích.

  • Kostel sv. Jana Nepomuckého (Na Skalce)

    Kostel sv. Jana Nepomuckého (Na Skalce)

    Praha, 12000

    (ve vzdálenosti 49,3 km od Penzion Kamejk)

    Barokní chrám sv. Jana na Skalce byl postaven v letech 1730 až 1739 Kiliánem Ignácem Dienzenhoferem na náklad svatojánského bratrstva. Centrální stavba se dvěmi věžemi, vznosným schodištěm z let 1776 až 1778 a sochami Bernarda Seelinga. Špatně udržovaný chrám stojí ve stínu fakultní nemocnice u Karlova náměstí v Praze.

  • Zemská porodnice u sv. Apolináře

    Zemská porodnice u sv. Apolináře

    Apolinářská ulice, Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 49,4 km od Penzion Kamejk)

    Zemská porodnice u sv. Apolináře byla postavena v romantickém novogotickém stylu, z červených režných ostře pálených cihel bez omítnutí. Autorem je proslulý architekt Josef Hlávka. Rozhodl se pro čtvercový půdorys se čtyřkřídlým jádrem a obdélným vnitřním nádvořím. K podélným křídlům jádra objektu přiléhají směrem k východu a k západu kolmo dvě trojice bočních křídel. Ta jsou řešena jako dvojtrakt a pokoje s lůžky pacientek jsou vzhledem ke slunečnímu svitu situována k jihu. V severní části dvojtraktu s absencí slunce je umístěno zdravotnické a hospodářské zázemí. Další genialitou architekta je řešení, že v případě vypuknutí epidemie se dalo postižené křídlo vyřadit z provozu a dát do karantény aniž by to narušilo chod celé porodnice. V hlavním průčelí objektu jsou tři rizality, střední je rozšířen o polygonální arkýř ústavní kaple zasvěcené sv. Kříži s diamantovou klenbou. Další převratnou novinkou tehdejšího špitálu byl nalezinec, kde matky vetšinou svobodné, mohly po porodu své dítě zanechat. Porodnice měla taktéž svůj zvláštní vchod, vedoucí na tajné oddělení. U toho čas od času zastavil kočár a dáma z lepší společnosti spěchala zbavit se plodu své mnohdy hříšné lásky. První novorozenec se tady narodil 26.4.1875. Byla to holčička a její matka se jmenovala Barbora Koutná z Rožmitálu.

  • Klášter Sacré Coeur

    Klášter Sacré Coeur

    Praha, 11000

    (ve vzdálenosti 49,4 km od Penzion Kamejk)

    Pražský klášter Nejsvětějšího Srdce Ježíšova byl založen roku 1872 na místě bývalé usedlosti v zahradě hraběte Claryho, kostel vybudován v letech 1882 – 1884. Klášterní budova postavená v pozdně klasicistním slohu. Architektonicky a půdorysně členitá a cenná stavba se zajímavou dispozicí, jejíž součástí se stal i o něco mladší kostel. Kostel Nejsvětějšího Srdce Ježíšova je neogotická stavba. V interiéru hodnotné nástěnné malby ve stylu beuronské benediktinské školy. Od stejného autora pochází i projekt protějšího kostela a kláštera sv. Gabriela.

  • Faustův dům

    Faustův dům

    Praha, 12000

    (ve vzdálenosti 49,5 km od Penzion Kamejk)

    Nazývaný též Mladotovský palác. Dům v jádru gotický, byl postaven na místě paláce knížat opavských ze 14. st. Za husitských válek byl dům opavským odebrán a byl pobořen. Poté měnil často majitele, až propadl císaři Ferdinandu I. Ten věnoval dům svému osobnímu lékaři Janu Koppovi, který jej později musel pro dluhy prodat. Ve druhé polovině 16. století byl dům renesančně upraven. Roku 1590 jej koupil anglický alchymista a šarlatán Edward Kelly. Císař přijal Kellyho jako dvorního alchymistu. Roku 1591 je však na Kellyho vydán zatykač pro různé podvody a je vězněn na Křivoklátě. Při útěku z věže se vážně zranil a později dostal milost. Podruhé byl ve vězení v Mostě za údajnou špionáž pro Polsko. Zde spáchal sebevraždu jedem. Kelly byl jedním z těch, který se svými různými alchymistickými pokusy v domě přičinil o jeho tajemnou pověst. V 18. století připadl hrabatům Mladotům ze Solopysk. Za Fedinanda Antonína Mladoty (kolem roku 1725) provedl František Maxmilián Kaňka jeho přestavbu do nynější barokní podoby. Ferdinand Antonín Mladota byl podivín, konal zde pokusy z fyziky a z chemie. V domě měl několik přístrojů zhotovených na principech optiky, elektřiny a magnetismu. Dále figuriny pohybující se na natažené pero a jiné v té době nevysvětlitelné věci, které vzbuzovaly představu, že je spolčen s ďáblem. K pověsti o domě snad přispěl i dr. Karl Jaenig, někdejší kaplan sousedního kostela sv. Jana Na Skalce, který zde bydlel a správcoval na přelomu 19. a 20. st. Měl speciálního koníčka, byl posedlý vším, co souviselo se smrtí. Sbíral funerální předměty, měl prý doma lebku, zbytek šibenice, říkalo se, že spí v rakvi. Romantismus 19. st. uvedl tento tajemný dům do souvislosti se starou legendou o dr. Faustovi, šarlatánovi a magistru černých umění, který upsal svou duši ďáblu, jenž odnesl hříšníka do pekel. Jejich cesta do pekel měla vést právě odtud otvorem ve stropě, který se pak dlouho nedařilo žádným způsobem zazdít.

  • Letohrádek Hvězda

    Letohrádek Hvězda

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 49,5 km od Penzion Kamejk)

    Letohrádek Hvězda nechal postavit Ferdinand Tyrolský. Sám byl i tvůrcem návrhu neobvyklého hvězdicového půdorysu. K tomuto počinu vyvstává jedna legenda která praví, že stavba vznikla údajně proto, aby zde mohla bydlet jeho tajná manželka, krásná dcera augspurského kupce, Filipína Welserová, ale to jen legenda.

    Budova byla vystavěna během roku a podle neobvyklého šestihrotého půdorysu ( o průměru 40 m ) nazvána Hvězdou. Je jednou z nejpozoruhodnějších děl renesanční architektury nejen v českých zemích, ale v celém zaalpském prostoru. Vnitřní dispozice objektu dělila na podzemí, přízemí a dvě patra. Zvolený půdorys představuje tzv. Šalamounovu hvězdu, magický obrazec dvou protínajících se rovnostranných trojúhelníků. V přízemí vznikla ústřední síň a kolem ní paprskovitě rozložených šest chodeb, pět místností a schodiště. Toto rozdělení se opakovalo i v prvním patře, druhé patro zaujímal jediný rozlehlý sál, určený pro slavnostní hostiny panstva. Střecha letohrádku byla původně mnohem vyšší než jak jí známe dnes a měla tvar lomeného šestibokého jehlance byla pokryta tehdy velice vzácnou mědí a na její věžičce byla umístěna pozlacená hvězda. Tato střecha byla kompletně odcizena, zřejmě kvůli měděnému krytí, v roce 1648 za švédského obléhání Starého a Nového Města pražského. Dnešní, jednoduchá pochází z doby panování Josefa II.

    V letech 1556-1560 dostala budova výzdobu - spodní podlaží štukami a antikizujícími postavami a ornamenty, které vyjadřují antické ctnosti a římskou statečnost.

    Obora Hvězda byla také ideálním místem pro táboření cizáckých vojsk při tažení na Prahu. Letohrádek i obora byla svědkem krátkého o to smutnějšího dramatu, osudové bitvy na Bílé Hoře 8. 11. 1620. Císař Ferdinand III. dal letohrádek znovu opravit, aby tam mohl roku 1652 uvítat německé kurfiřty. Dne 20. 11. 1741 přespal v letohrádku další český vzdorokrál Karel Albrecht Bavorský, ale pro malé pohodlí přesídlil druhý den do břevnovského kláštera.

    V dobách panování císaře Josefa II. byla budova letohrádku přeměněna dlouhou dobu ve skladiště střelného prachu. Teprve na základě četných proseb, protestů a intervencí byla v roce 1874 prachárna z letohrádku definitivně odstraněna.

    Po roce 1948 byl letohrádek Hvězda restaurován a upraven podle projektu prof. ing. arch. Pavla Jonáka, aby v něm mohlo být v roce 1951 otevřeno muzeum Aloise Jiráska. V roce 1964 byla ještě připojena expozice díla malíře Mikoláše Alše. Muzeum, součást Památníku národního písemnictví, je v provozu i dnes. V kontextu s muzejní expozicí byly při vchodu na vnitřní stranu ohradní zdi letohrádku osazeny reliéfy: Praotec Čech, Jan Hus, Jan Žižka, Jan Roháč, Bratrstvo, Selské bouře, Temno, Česká expedice, P. Havlovský a Rok 1848. Ještě nutno dodat že v prvním patře se dochovaly renesanční krby, v druhém patře má velký sál původní podlahu z polévaných dlaždic.

    Letohrádek se nachází v krásném přírodním prostředí obory Hvězda v Praze 6. Byl vybudován v roce 1555 podle návrhů arcivévody Ferdinanda Tyrolského, který byl strýcem pozdějšího císaře Rudolfa II.. Měl sloužit loveckým hostinám a slavnostem. V přilehlém honebním revíru se chovali a lovili daňci, jeleni, bažanti, zajíci a bylo možné se i setkat s divokými koňmi. O celý revír se staral tzv. oborník. Nacházela se tady také i ovocná zahrada s jabloněmi a hrušněmi. Arcivévoda ve funkci místodržitele země sem neměl z Pražského hradu daleko. Jako jeden z prvních hostů navštívil právě dostavěný letohrádek arcivévodův otec – Ferdinand I., také v pozdějších dobách zde pobývaly významné osobnosti. Průběh bitvy na Bílé hoře jakoby předznamenal i pro Hvězdu nepřízeň osudu. Během 18. století se Hvězda stala dokonce vojenským objektem. Teprve po vzniku československého státu se dočkala obnovy. Dostupné pěšky, horské kolo
  • Klášter a kostel sv. Kateřiny v Praze

    Klášter a kostel sv. Kateřiny v Praze

    Praha, 12000

    (ve vzdálenosti 49,6 km od Penzion Kamejk)

    Na popud Karla IV., jenž v roce 1332 v den svátku sv. Kateřiny zvítězil v bitvě, byl v Praze postaven klášter a také jediný kostel, zasvěcený oblíbené svaté Kateřině. Kostel a klášter se stavěl v letech 1355 - 1367 pro řád obutých augustiniánek. Roku 1420 byl klášter vypálen husity. Současná podoba kláštera je z roku 1718 až 1730 a vznikla na základech původního kláštera. Kostel sv. Kateřiny je ojediněle jednolitá barokní stavba, vybudovaná na místě původního gotického kostela v letech 1737 – 1741. Z původního gotického kostela z roku 1367 se zachovala pouze štíhlá osmiboká věž. Dnešní kostel je sálovou stavbou s příčnou lodí. Vzájemná poloha kostela svaté Kateřiny, kostela na Vyšehradě, kláštera v Emauzích a kostela Panny Marie Na Trávníčku tvoří kříž.

  • Kostel sv.Václava na Zderaze

    Kostel sv.Václava na Zderaze

    Praha, 12000

    (ve vzdálenosti 49,6 km od Penzion Kamejk)

    Gotický kostel sv. Václava na Zderaze stojí v Resslově ulici v Praze 2. Kostel je jednolodní stavba s hranolovou věží a byl postaven v polovině 14. století v místech kde stával románský kostelík z 12. století. V kněžišti kostela se dochovaly části původní gotické malby. V roce 1909 prodělal kostel novogotickou pestavbu a jeho dnešní podoba je po stavebních úpravách v roce 1926. V současné době je kostel majetkem Československé husitské církve.

  • Vršovický zámeček Rangherka

    Vršovický zámeček Rangherka

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 49,7 km od Penzion Kamejk)

    Před několika staletími zde byla Štočkovská vinice při viničné usedlosti zvané Špendlikářka. Kolem roku 1776 se v Praze usadil italský obchodník z Lombardie Josef Rangheri, jehož koníčkem bylo hedvábnictví. Ten se zasloužil o pražské značně upadající hedvábnictví zejména tím, že nechal obnovit vysadbu stromů moruší v hradebních příkopech a zasadil moruše i v dalších lokalitách na pozemcích dnešních Vinohrad.

    Po jeho smrti v díle pokračoval jeho syn Jindřich Rangheri, který zakoupil velký pozemek nad kostelem sv. Mikuláše ve Vršovicích spolu s usedlostí Špendlíkářkou. Po roce 1842 zde nechal vystavět honosnou dvoupatrovou budovu s dvěma nízkými hranolovitými věžemi na západní straně, kde byly zařízeny síně pro pěstování bource morušového. V sousedství postavil ještě jednu menší budovu a při nich morušový sad. Objekty byly nazývány podle majitele Rangherka. Po jeho smrti dědicové objekty prodali, majitelé se střídali až roku 1882 vše zakoupila vršovická obec, vykácela morušový sad a založila Heroldovy sady, pojmenované po významném vršovickém starostovi JUDr. Josefu Heroldovi.

    V letech 1899 - 1900 byly budovy Rangherky přestavěny v jednotném novorenesančním stylu. Věže západního průčelí byly odstraněny, čelní budovy stavebně spojeny a uprostřed hlavního průčelí vznikla zdobená šestiboká věž s altánem. Touto přestavbou začal objekt připomínat zámeček. Na svahu před hlavním průčelím vznikl park, kterým vede k budově schodiště. V průběhu času bývala v budově škola, různé úřady a zejména vršovická radnice, která zde sídlila až do roku 1974. Tento historický objekt, známý především svou svatební síní, slouží v současnosti občanům Prahy 10.

  • Kostel sv. Ignáce v Praze

    Kostel sv. Ignáce v Praze

    Praha, 12000

    (ve vzdálenosti 49,7 km od Penzion Kamejk)

    Uprostřed východní strany Karlova náměstí stojí kostel sv. Ignáce. Budova tohoto chrámu je typická jezuitská sálová stavba s bočními kaplemi, tribunami a obdélníkovým kněžištěm, postavená v letech 1665 -1678. Věž a kruchtu byla připojena v letech 1686 - 1687 a portikus je z let 1697 - 1699. Většina výzdoby chrámu pochází z 18. století a je oslavou jezuitského řádu a jeho světců.

    Venku je na průčelí socha sv. Ignáce z roku 1671 a sochy jezuitských světců. Chrám byl v roce 1773, v souvislosti se zrušením jezuitského řádu, dočasně uzavřen, aby se ho v roce 1866 týž řád opět ujal. Vedle kostela stojí rozlehlá budova jezuitské koleje, změněná na nemocnici.

  • Kostel Nejsvětější Trojice v Rokycanech

    Kostel Nejsvětější Trojice v Rokycanech

    Rokycany, 33701

    (ve vzdálenosti 49,7 km od Penzion Kamejk)

    Kostel Nejsvětější Trojice byl vystavěný v roce 1609 rokycanskými protestanty. Sloužil pak, od roku 1629 bohoslužbám katolíků a jako hřbitovní kostel. Nachází se na zrušeném, parkově upraveném městském hřbitově, jihozápadně od starých městských hradeb a západně od náměstí T.G.Masaryka.

    Navenek jsou zdi kostela vybaveny novogotickými opěráky, po třech na bočních stranách, čtyři na presbytáři a čtyři na každém rohu lodi. Na jihozápadním rohu ke kostelu připojena úzká věž s šestibokou jehlanovitou střechou, na její špici kříž, uvnitř točité schodiště. V úrovni hlavní římsy kostela přetnuta i věž identickou horizontální profilovanou římsou. Nad ní na třech stranách věže (kromě té přivrácené ke střeše kostela) obloukovitě zakončená protáhlá okna. Do kostela vedou dva, symetricky umístěné boční vchody. Nad římsou vlastního portálu plasticky dekorované nadpraží, nad ním trojúhelníkový štít s výplní motivu hlavy anděla. V současné době slouží jako farní chrám pravoslavné církve.

  • Budova ČVUT na Karlově náměstí

    Budova ČVUT na Karlově náměstí

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 49,8 km od Penzion Kamejk)

    Na rohu Resslovy ulice a Karlova náměstí stojí budova Českého vysokého učení technického, postavená v roce 1875 podle plánů arch. Ignáce Ullmanna. Před založením Nového Města pražského se zde rozkládal nezastavěný pozemek, na jehož jižním konci byla zahrada křížovníků. Pozůstatkem bývalého kláštera po křížovníků je kaple Božího hrobu stojící dnes na dvoře domu Na Zbořenci 12. Na nádvoří stával kostel zasvěcený sv. Petru a Pavlu již v roce 1115. Při něm byl asi roku 1190 založen husitský klášter křížovníků Božího hrobu. V době husitských válek byl pobořen a trvalo až do roku 1438, než se několik málo křížovníků navrátilo zpět, komunita však spíše živořila a zanikla roku 1531. Románský kostel zůstal zříceninou. V roce 1699 odkázal měšťan Mazánek částku 10.000 zlatých na stavbu nového kostela, ale částka nestačila až v roce 1722 se podařilo za přispění císaře Karla VI. stavbu dokončit. Současně byla s tím postavena kaple Božího hrobu, svatyně obdélníkového půdorysu s vížkou. Avšak netrvalo dlouho a josefínské reformy dolehly i sem. Roku 1785 byl klášter zrušen a dán k dispozici vojenskému eráru. Do roku 1902 zde nakonec sídlil sklad dekorací Národního divadla. Roku 1905 byl celý komplex, s výjimkou kaple, zbořen, aby uvolnil místo Technice. Dnes již kaple neslouží svému účelu.

  • Schubertova vila

    Schubertova vila

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 49,8 km od Penzion Kamejk)

    Schubertova vila stojí v Praze Bubenči v Libocké ulici a dnes je po letech chátrání ve velmi špatném technickém stavu. Architektem pro advokáta JUDr. Eduarda Schuberta von Soldem byl jeho bratr Zdenko Schubert von Soldem. Vila spadá do skupiny několika významných pražských vil, vycházejících z tradice renesanční a antické architektury, které byly postaveny na přelomu 60. a 70. let 19. století. Charakterizuje ji malebná asymetričnost, umocněná typickou vyhlídkovou věží. Motiv věže, lodžie s toskánskými sloupy a teras s pergolami poukazuje k italské inspiraci. Půdorys vily je ve tvaru L a hlavní průčelí je členěno rizalitem ukončeným v patře otevřenou lodžií s malovaným kazetovým stropem. Nároží případně okenní a dveřní ostění zvýrazňuje bosování. V podřímsí probíhá malovaný vlys s ornamentálními a figurálními motivy. Ke komunikaci sloužilo mezi podlažími točité schodiště umístěné ve věži. V přízemí se necházely pokoje s klenutými stropy, kuchyně. Umístění druhé kuchyně v prvním patře nad tou přízemní naznačuje provozní oddělení tohoto podlaží, jehož centrální místností byla velká jídelna se vstupem na lodžii.

  • Novoměstská vodárenská věž

    Novoměstská vodárenská věž

    Masarykovo nábřeží, Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 49,8 km od Penzion Kamejk)

    Novoměstská Šítkovská vodárenská věž byla postavena zřejmě kolem roku 1495 při původních Šítkovských mlýnech a byla zřejmě dřevěná protože již v roce 1501 shořela. Brzy byla vybudována znovu, ale zanedlouho se sesula. Pak vznikla stavba provizorní roubená ze dřeva. Ale i tu roku 1588 zničil spolu s mlýny požár. Požáry byly časté díky tomu že v tuhé zimě se v nich udržovala stálá teplota nad bodem mrazu otevřeným ohněm, aby voda v nádržích nezamrzala. Další stavba už zřejmě kamenná byla poškozena v roce 1648 dělostřeleckou palbou při švédském obléhání při které dostala podle záznamů 91 zásahů. Zřejmě díky tomu se začala naklánět a vychílená už tak zůstala, dodnes je jednou z nejšikměnších věží v Praze. Za přispění z císařské pokladny byla opravena a roku 1651 znovu zahájila provoz. Cibulovitá střešní báň pochází z konce 18. století. Vodárna byla v provozu do roku 1913.

  • Strakonický hrad

    Strakonický hrad

    Strakonice, 38601

    (ve vzdálenosti 49,8 km od Penzion Kamejk)

    Hrad města Strakonice se nachází přímo v jeho středu na levém břehu Otavy. Mimo hradu jsou zachovány kostel, pivovar, nádvoří a věž zvaná Rumpál. Historie hradu je silně spjata s historii celého města. Hrad nechali vystavět na počátku 13. století Bavoři. V 16. století čekala hrad renesanční přestavba a na konci 17. století byl hrad již neobydlen a začal chátrat. Nacházejí se zde rozsáhlé národpisné expozice.
  • Dům Mánesa

    Dům Mánesa

    Masarykovo nábřeží, Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 49,8 km od Penzion Kamejk)

    Budova Spolku výtvarných umělců Mánes stojí dnes na místě bývalých Šítkovských mlýnů. Velkým problémem byly bourací práce neboť základové zdivo mlýnů bylo neobyčejně hutné a tvrdé, a především bylo nutné vytahat doslova stovky pilot zaražených hluboko do dna Vltavy. Úplně největším problémem byla narušená statika Šítkovské vodárenské věže, kdysi sloužící k rozvodu vody do této části Nového Města. Bylo shledáno že je odkloněná od svislé osy o 47 cm směrem severovýchodním. Její zbourání nepřicházelo v úvahu. Nakonec byl kolem věže proveden silný železobetonový věnec, šest metrů vysoký a čtyři metry široký. Budova mánesu se skládala vzhledem k příštímu využití z několika částí. Byly zde prostory výstavní, spolkové, restaurační a prodejní. Ústředním prostorem se stal sál o 300 m2. Části spolkové dominovala velká hala s výhledem na Národní divadlo, jejíž čelní stěna byla zasklena tabulí v té době největší v Praze. První výstava byla otevřena v roce 1930. Po roce 1948 byla budova spolku zabavena. V roce 1980-87 prodělala generální rekonstrukci, při které byla v mnohých ohledech porušena původní dispozice, včetně dobového interiéru.

  • Hirschova vila

    Hirschova vila

    Rokycany, 33701

    (ve vzdálenosti 49,8 km od Penzion Kamejk)

    Hirschova vila, spíše však zámeček, je jedna z nejčistších ukázek neorenesanční architektury v Rokycanech. Izolovaně stojící objekt je na severní straně otočen do továrního dvora, zatímco na jihu hledí do upravené zahrady. Hirschova vila je patrová, přísně symetrická stavba s dominantním jižním průčelím. Jeho fasádu člení hluboký střední rizalit s hlavním vchodem ukrytým v předsíňce mezi dvojitým sloupovým. V prvním patře přechází rizalit v monumentální balkon s balustrádovým zábradlím. Vnější hranici rizalitu zde vymezují po stranách jónské sloupy. Střední trakt vily ještě opticky zvyšuje atika s balustrádou. Nad oběma bočními trakty se zdvíhají nárožní věžice ve tvaru komolého jehlance inspirované francouzskou neorenesancí. Slohový ráz vily dotvářejí i takové detaily jako původní komíny z neomítnutých cihel na střeše, nebo dřevěné vstupní dveře s plastickými ornamenty. Prostor před domem tvoří reprezentativní zahrada s parkovou úpravou. V ose průčelí je neorenesanční kovová kašna ve tvaru ženské postavy, která stojí na váze. Kašnu lemuje kruhový kamenný bazén. Na místě původního vjezdu do zahrady se tak dnes nachází neestetická provizorní bouda vrátnice.

  • Černý pivovar

    Černý pivovar

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 49,8 km od Penzion Kamejk)

    Pozemek na Karlově náměstí v Praze, na kterém dnes dům stojí, má velmi slavnou historii, v dávné době patřil zderazskému klášteru. Na konci 14. století tu stály dva gotické domy. V době kdy bylo potřeba parcelu uvolnit pro novostavbu musely být zbořeny dva zde stojící domy. Patrový barokní, zvaný Vyšebrodský a dům čp. 292, novoměstský pivovar s pivnicí, jehož architektonický výraz byl klasicistní. Nazýval se Zlatý lev či Pflanzrův černý pivovar, neboť část jeho fasády měla tmavou barvu. Jak reliéf lva ve formě domovního znamení tak i název přešly na nový objekt. Při demoličních pracích byl objeven původní pozdně renesanční malovaný trámový strop, který byl odevzdán do městského muzea. V zadním dvoře narazili dělníci na starou roubenou studnu. Ta byla nejen zachována ale i opravena a použita k zachycení spodních vod. V době nálezu dosahovala její hloubka 22 m a byla zaklenuta cihlovým příklopem. Do hloubky 16 m byla roubena kamenem a sloupec vody činil 14 m. Vlastní stavební realizace především pak založení stavby byla náročná záležitost.

    Pozemek měl 44 m délky, 63 m šířky a hloubka vykopávky pro základy a podzemní podlaží činila 11 m. Na výkopu pracovalo až 100 lidí současně. Při výkopových prací se často narazilo na prameny spodních vod, z nichž některé vytryskly jako gejzíry, ale vzápětí jejich vydatnost zeslábla. Přitom se narazilo na břidlici, která byla kluzká jako mýdlo. Stěny výkopu se pažily železobetonovými pásy a patkami. Vše vzpíraly opěry ze silné kulatiny, na které se spotřebovalo 8 vagónů dřeva. K podchycení základů české techniky se používaly mohutné podezdívky z cihel, k jejich spojování pak místo malty elektrotavný cement, který byl sice drahý, ale velice pevný a tuhnul již za 3 dny. Celá gigantická vykopávka se prováděla pouze ručně s pomocí krumpáčů a lopat.

    Konečným výsledkem je pětipatrová budova s šestým ustupujícím patrem a dvěma symetricky umístěnými pavilony v sedmém patře. Suterén tvoří dvě podlaží. Již od počátku zde byla restaurace a v přední frontě známý bufet s rychlým občerstvením. V restauraci se nachází pět vitráží z bílého skla a olova, která vyplňují velká okna a jejichž motivem je výroba a distribuce piva. V roce 1987-88 se dočkala restaurace generální rekonstrukce kdy k větší útulnosti přispělo nové obložení stěn.

  • Zeyerova vila

    Zeyerova vila

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 49,8 km od Penzion Kamejk)

    Jednopatrový objekt z druhé poloviny 19. století s částečně dochovanými dobovými interiéry stojí v Libocké ulici (č. p. 16) v Praze. V roce 1878 se sem nastěhoval Julius Zeyer se svojí matkou. Básník tvrdil že tady prožil nejšťastnější období svého života. Právě tady vytvořil cyklus epických básní Vyšehrad. V Liboci ale Zeyer dlouho nepobyl. Po smrti své matky se dostal do finanční tísně a vilu prodal. Byl tu pokoj kde Zeyer psal Vyšehrad. Pokoj má výhled k západu a je plný zlatorůžových odlesků, když slunce nad Divokou Šárkou zapadá. Tak popisovala své dojmy bývalá manželka vnuka Josefa Jungmanna paní Lauermannová. V libocké vile prožila poslední jaro svého života a tady také zemřela.

  • Břevnovský klášter

    Břevnovský klášter

    Praha, 16000

    (ve vzdálenosti 49,9 km od Penzion Kamejk)

    Břevnovský klášter patří řádu benediktinů. Klášter byl založen roku 993 pražským biskupem sv. Vojtěchem a knížetem Boleslavem II. Pobožným. Břevnovský klášter byl první mužský klášter na českém území vůbec. V 11. století byl v areálu kláštera postaven první kamenný kostel. Jeho krypta se pod dnešní bazilikou zachovala dodnes. Později byl na jeho místě postaven gotický kostel. Břevnovský klášter utrpěl velké škody za husitských válek. Obnovou a barokní přestavbou prošel po třicetileté válce a pak zvláště v první půli 18. století. Vznikl umělecky cenný a dodnes obdivovaný komplex budov se zahradou. Pohnuté byly dějiny kláštera ve 20. století. V roce 1950 byl břevnovský klášter komunistickou vládou zabrán. Klášter během komunistické éry značně zchátral. Na konci 20. století byl klášter vrácen benediktinům a prodělal rozsáhlou rekonstrukci. V posledních letech se pokračuje s opravami celého komplexu. Návštěvníkům je ve vyhrazených časech k dispozici odborný průvodce, aby je zavedl do barokní baziliky sv. Markéty, pozval je na exkurzi do románské krypty z 11. století a seznámil je s interiérem barokní prelatury.

  • Kostel sv. Štěpána v Praze

    Kostel sv. Štěpána v Praze

    Praha, 11000

    (ve vzdálenosti 49,9 km od Penzion Kamejk)

    Kostel sv. Štěpána založil roku 1351 jako farní chrám horní části Nového Města pražského císař Karel IV. Trojlodní stavba byla dokončena v roce 1392 a věž krátce nato, v roce 1401. Na konci 17. a v 1. polovině 18. století byly k bočním lodím přistavěny dvě barokní kaple. V letech 1874 – 1879 byla budova kostela regotizovaná.

    Interiér je gotický ze 14. století s vyjímkou pozdně renesanční kruchty z roku 1612, zařízení a výzdoba jsou, kromě několika objektů, raně a vrcholně barokní. Pozornost si především zaslouží zbytky cyklu gotických nástěnných maleb z pol. 15. století a nástropní malba z 1. pol. 18. století. Pozoruhodný je gotický deskový obraz Panny Marie Svatoštěpánské ze 3. třetiny 15. století, kamenná gotická kazatelna z 1. pol. 15. století a cínová křtitelnice z 2. pol. 15. století. Cenné jsou rovněž lavice v hlavní lodi z 2. pol. 17. století a náhrobní desky z 2. poloviny 16. a 1. pol. 17. století. Jako součást kostela je pozdně gotická zvonice, postavená na počátku 17. století.

  • Rotunda sv. Longina v Praze

    Rotunda sv. Longina v Praze

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 49,9 km od Penzion Kamejk)

    Rotunda sv. Longina je nejmenší a druhou nejstarší ze tří dochovaných pražských románských rotund. Podle pověsti prý byla původně pohanskou svatyní a teprve příchod křesťanství ji změnil v katolický kostelík. Sloužila jako farní kostelík starobylé osady Rybníček a byla obklopena hřbitovem, užívaným za moru a pro cizince. Dodnes je zde ul. Na Rybníčku a V Tůních, jejichž jména dokládají v místech bohaté vodní prameny. Osada Rybníček byla připomínaná již r. 993 jako majetek břevnovského kláštera a je tedy možné, že rotundu postavili benediktini, počátkem 13. st. přešla do majetku řádu německých rytířů a ti ji prodali manželce Přemysla Otakara I. a matce sv. Anežky České. Ta ji věnovala špitálnímu bratrstvu, které Anežka založila a z něhož později vznikl jediný církevní řád českého původu - rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou. Rotunda byla postavena v 1. třetině 12. st. a až do 14. st. byla zasvěcena sv. Štěpánovi. Když Karel IV. po založení Nového Měšta založil r. 1351 také nový farní kostel sv. Štěpána, bylo změněno svěcení rotundy na počest sv. Longina, jehož ostatky přivezl Karel IV. z Itálie. Longin měl být římský voják, který se účastnil Ježíšova ukřižování. Poté však svého činu hluboce litoval, utekl z vojska a žil desítky let jako poustevník, než byl vypátrán a popraven.

  • Kostel sv. Ludmily na Vinohradech

    Kostel sv. Ludmily na Vinohradech

    Praha, 12000

    (ve vzdálenosti 50,0 km od Penzion Kamejk)

    Dne 8. 11. 1888 byl schválen projekt farního kostela sv. Ludmily od architekta Josefa Mockera, který dostavoval i svatovítskou katedrálu. Slavnost položení základního kamene byla 25. 11. 1888. Stavba pokračovala velmi rychle. Roku 1892 navštívil Královské Vinohrady a stavbu chrámu sám císař František Josef I., což zachycují i dobové fotografie. Velkolepá slavnost jeho posvěcení byla stanovena na 8. 10. 1893. V roce 1929 u příležitosti svatováclavského milénia tehdejší pražský arcibiskup Dr. František Kordač povýšil faru u sv. Ludmily na arciděkanství a tím se chrám stal arciděkanským.

    Chrám sv. Ludmily tvoří výraznou dominantu Vinohrad. Dvě věže vysoké 60 m jsou jako dvě ruce sepjaté k modlitbě. Kostel je novogotická basilika - trojlodní s transeptem - příční lodí ve tvaru kříže. Ve středu chrámu je sanctusová věžička. Vybudován je ve stylu ranné, severoněmecké gotiky.

  • Branův dům

    Branův dům

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 50,0 km od Penzion Kamejk)

    Tento dům stojící na rohu Karlova náměstí měl ještě několik jmen jako Salmovský a také dům U Kamenného stolu. Stejně jako u jižněji položeného domu čp. 550 i zde stál kamenný stůl prý dokonce z mramoru, kde se prováděly platby za zboží ve velkém za přítomnosti tržního komisaře. Dne 29.8.1714 si koupil tento dům za 2900 zlatých Matyáš Bernard Braun. Vyhovoval mu svou polohou i rozlohou a navíc měl velkou zahradu, kde si mistr mohl zřídit dílnu. Jeho sochařská dílna v domě U Kamenného stolu byla vůbec největší v tehdejší Praze. Mistr trvale zaměstnával 6 tovaryšů, mezi nimi i svého bratra Dominika a synovce Antonína. Byl zámožným novoměšťanem s příjmem 900 zl., čož činilo o 400 zl. více než příjem Dientzenhoferův. Už 9.6.1721 si mohl s manželkou koupit dnes již neexistující letohrádek za kostelem sv. Václava na Zderaze za 1.500 zl. a 10.11.1724 nárožní dům na rozhraní dnešních ulic Vodičkovy a Jungmannovy, také za 1.500 zl. Tento dům byl v roce 1911 rovněž zbourán, když se předtím o jeho záchranu doslova strhla bitva. Matyáš Bernard Braun byl po své smrti pohřben v novoměstském kostele sv. Štěpána. Později v tomto domě sídlil ve svých počátcích ústav pro hluchoněmé chlapce. V roce 1991 skončila zatím poslední a velice zdařilá rekonstrukce domu.
WEB UKLADÁ COOKIES

Používáním tohoto webu souhlasíte s ukládáním cookies na Váš počítač.